Ferdinand a Filipína – DJKT připravuje světovou premiéru baletu podle skutečného příběhu

Jarmila Hruškociová, Karel Audy. Zdroj: Martina Root.

Ferdinand II. Tyrolský byl druhorozený syn římskoněmeckého krále, římského císaře, českého a uherského krále Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Narodil se v roce 1529 a svou osudovou lásku potkal zřejmě už v devatenácti letech. Jednalo se o půvabnou, inteligentní Filipínu Welserovou pocházející z velmi zámožné rodiny. Jejich první letmé setkání proběhlo v Augšpurku, druhé na plese v Plzni. Přestože Filipína nebyla svému vyvolenému rovna rodem a manželství nepřicházelo v úvahu, jejich vztah vyvrcholil utajeným sňatkem, o kterém zprvu nevěděl ani jeho otec.

„Tento příběh není všeobecně známý, a proto mi příprava zabrala poměrně hodně času. Intenzivně jsem sbíral materiály, hodně četl, hledal stěžejní postavy a důležité momenty, aby moje nejnovější dílo bylo zajímavé pro mne i tanečníky a současně atraktivní i pro diváky. Inscenace je založena na historických skutečnostech, které kombinuji se svou interpretací postav, jejich chováním a jednáním v daných situacích, které se reálně odehrály,“ vysvětluje choreograf Dustin Klein, který v době covidu opustil post sólisty mnichovského baletu a začal se naplno věnovat choreografii.

V případě Ferdinanda a Filipíny Klein vytvořil kromě libreta, režie a choreografie také návrh scény. „Když pracuji i na scénografii, mohu detailně a důmyslně propojit své nápady a zrealizovat svůj záměr. V mé hlavě se prolnou dva světy – optický i významový,“ vysvětluje choreograf. „Náročným úkolem byla příprava textu pro činoherní roli a její začlenění do celkové koncepce, s tím mi pomohl Felix von Bredow. Další z mých stálých spolupracovníků Simon Lovermann propojil svou hudbu s hudbou renomovaných skladatelů a vytvořil jedinečné hudební aranžmá. Stejně tak i koncepce kostýmní výtvarnice Louise Flanagan je založena na propojení starobylého a novodobého. Naše verze příběhu nabídne pohybový slovník současného tance a moderní podobu vyprávění, vedle těchto novodobých elementů představí i řadu historických prvků, dobových obrazů a textů. Věřím, že tato směs starého a nového zaujme diváky. Rád bych jim nabídl inscenaci moderní doby, divadlo roku 2023, a ne muzejní kousek zašlé historie,“ uzavírá Klein.

Zdroj: Divadlo J. K. Tyla v Plzni