Toto inovativní a průkopnické spojení umožnilo vzniknout jedinečnému představení, které se skládá ze dvou jednoaktových inscenací. V prvním jednání se diváci seznámí s dílem švédsko-polské choreografky Lidie Wos nazvaným Na hraně iluze. Lidia Wos je umělkyně známá svým osobitým jazykem, který se vyznačuje kroutivými pohyby, překvapivými pozicemi těla a absurdním humorem. Dalším typickým znakem její tvorby je muzikalita. Ve svém novém díle, které na hudbu Johanna Sebastiana Bacha vytvořila letos v červnu přímo pro Pražský komorní balet, diváky zve do světa pokřivených obrazů a dějových zvratů. Do světa, kde hranici mezi fantazií a realitou určuje jen představivost.
Druhá část večera přinese groteskní taneční detektivku Elixír z pera českého choreografa Viktora Konvalinky. Dílo, které vzniklo podle libreta Štěpána Benyovszkého, popisuje autor jako „vtipnou vizuální audioknihu psanou krví“. Publikum se ocitne v ospalém baru na francouzském venkově, který nečekaně ožije, když hosté zjistí, že někde blízko lze najít klíč k elixíru věčného života. Příběh plný akce, humoru a tance na pestrou hudební koláž doprovází mluvené slovo Jiřího Lábuse.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace