Od roku 2020 společnost nejen v Česku, ale napříč celým světem řeší otázky spojené s vlastní existencí, bezpečím, zdravím či budoucností nás i planety, a to intenzivněji než kdy dříve. Příčinou je nejen pandemie koronaviru, ale také ruská invaze na Ukrajinu. Poté, co lidé měli obrovskou potřebu pečovat o své nejbližší, upírá se nyní pomoc především k Ukrajině. Stále ale máme potřebu pečovat o něco dalšího a stále to nestačí.
Možná i proto v současné době mezi středoevropskými a východoevropskými tvůrci prudce stoupá zájem o zpracování tohoto tématu a letošní tvůrčí tým Bazaar Festivalu se rozhodl přizvat umělce, kteří na péči nahlíží z různých úhlů pohledů. Ať už je to péče o druhé, o sebe sama nebo také pocit, že něco máme ve svých rukou a této moci se nechceme vzdát. „Každý ročník našeho festivalu bere diváky na divokou jízdu, ale nezávislé taneční a divadelní osobnosti jsou také zvídavá a citlivá skupina. Svěřte se do jejich péče, trošku to zamrazí, ale rozhodně budete v dobrých rukou,” říká umělecký ředitel a dramaturg festivalu Ewan McLaren.
Bazaar Festival proběhne za měsíc a 23. března začne v PONCI tam, kde těsně před pandemií před třemi lety skončil. Zahájení festivalu bude patřit nezávislé estonské umělkyni Kristině Norman, která svou inscenaci měla představit již v rámci 6. ročníku festivalu. Covid ale rozhodl jinak a její dílo Lighter than Woman je nyní paradoxně aktuálnější než kdy jindy. Kristina představuje ženy, Ukrajinky, které se nebály udělat velký krok do neznáma. Jaké to je opustit vlastní zemi i rodinu, abyste se v cizině starali o někoho jiného? Performativní pojetí dokumentu kombinovaného s poetickými a tanečními prvky si pokládá otázky, jakou roli hraje práce pro dosažení šťastného života. Zcela jinak vypadá péče u sebeironického estonského tria Epnera, Kangra a Ulfsaka (dříve Theatre NO99), kteří uvedou událost letošního festivalu, inscenaci s názvem Workshop. Tři muži na scéně, kteří vše umí, všude byli, všechno znají, vše mají ve svých rukou. Nebo je to jinak?
Páteční večer 24. března bude patřit dvěma ženským sólům, Slovence Evě Urbanové a izraelské tvůrkyni Roni Chadash. Zatímco Chadash se ptá, nakolik jí její vlastní tělo patří, Urbanová ukazuje, že zcela. Očekávat lze přesný pohyb a citlivé choreografie. V průběhu nedělního odpoledne vezme účastníky Zden Brungot Svíteková na participativní exkurzi tektoparty, která propojuje geologické a umělecké disciplíny a aktivuje nové pohledy na fungování našeho těla, těla společnosti a těla Země. Devátý ročník Bazaaru uzavře v PONCI svým work-in-progress Ran Jiao & Company s dílem Spider, Turtle, We, jehož zárodek se objevil na loňském Sobotním Bazaaru.
Návštěvníci budou mít opět příležitost zhlédnout ukázky právě vznikajících děl tanečních i divadelních umělců a umělkyň působících ve střední Evropě. Sobotní Bazaar si zakládá na přímém a aktuálním dialogu s právě vznikajícím dílem, které se ještě s divákem v mnoha případech nesetkalo. I letos se bude jednat o široký záběr témat a přístupů dvou českých a dvou zahraničních tvůrčích uskupení. Následovat budou moderované diskuse.
Bazaar Festival se bude konat od 23. do 26. března 2023. Program festivalu proběhne v PONCI – divadle pro tanec, Divadle X10, Alfredu ve dvoře nebo v Pražském kreativním centru. Kromě samotných inscenací a ukázek je připraven i pětidenní workshop pod vedením Bushe Hartshorna, specialisty na nenásilnou komunikaci a přijímání a dávání zpětné vazby. Workshop je určen profesionálům z oblasti kultury, ale i širší veřejnosti se zájmem o toto téma.
Zdroj: Bazaar Festival
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?