Mladý racek Jonathan je blázen do létání. Nepotřebuje se pachtit za potravou, jako to dělá většina jeho souputníků. Baví ho létat. Vysoko, daleko, střemhlav, prostě podle svého. Přes všechny pochybnosti o sobě a odmítnutí ze strany hejna, se mu díky vytrvalosti dostává svobody, poznání a radosti z bytí.
Legendární novela Richarda Bacha byla vydána před více než 50 lety, nicméně její odkaz spatřují tvůrci inscenace neustále aktuální: „V dnešní době, kdy často nevíme, čemu věřit, se více než kdy předtím otevírá možnost, která tu vždy je – důvěra v sebe sama. Důvěra je jako vnitřní kompas, který nás při dobrém záměru dovede dál, než sahají naše sny. Tímto přístupem se rád nechávám řídit jak při vzniku konceptu představení, tak při práci s tanečníky, kteří sami intuitivně reagují na podněty vycházející z předlohy. Postupně tak vzniká společné napojení na podstatu díla, která nás vede až k prvnímu uvedení,“ vysvětluje Ondřej Vinklát.
Premiéra se uskuteční již na konci léta ve Dvoraně Rudolfina. Na jedné scéně se setkají tanečníci a přední čeští herci Jiří Lábus a Vilém Udatný. S oběma umělci soubor váže dlouholetá spolupráce a přátelství. „S Ondřejem Vinklátem jsme se seznámili před několika roky v Národním divadle po představení Romeo a Julie. Ondra mi tehdy řekl, že mě obdivuje od svých sedmi let, a já jemu složil poklonu, že ho obdivuji od sedmi hodin večer, kdy vkročil na scénu. A ten obdiv trvá,“ říká Jiří Lábus a dodává: „Na DEKKADANCERS se mi líbí, že se nebojí nevyzkoušených věcí, nechtějí ustrnout na místě. Často se vyjadřují k tématům, která jsou aktuální a pro společnost důležitá. Jejich tvorba nikdy není zábavou pro zábavu. Má přesah a důležitou výpovědní hodnotu. To vše ve formě, která není nudná, ale je nanejvýš zábavná.“
Hudbu k inscenaci složil Ivan Acher. Přímo na scéně ji živě zahraje 6 hudebníků České filharmonie pod vedením dirigenta Filipa Urbana. „Ve spojení s tanečním divadlem bude knižní předloha fungovat bezvadně. Její odkaz je v zásadě prostý, ale ve spojení s tancem a hudbou se nám ho podaří dostat právě do míst, kde se jeho síla znásobí. S choreografem Ondrou Vinklátem se dorozumíváme na stratosferických frekvencích, takže Racek bude v dobrých rukou. Pokud k tomu připočteme možnosti dvorany Rudolfina, kde jsem měl možnost premiérovat už svoji skladbu s Agon Orchestra, a byl jsem nadšený z dozvuku toho prostoru, tak myslím, že i s Českou filharmonií se máme na co těšit,“ nastiňuje spolupráci Ivan Acher.
Zdroj: DEKKADANCERS
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?