Balet Národního divadla v říjnu uvede komponované představení tří děl

Foto: Serghei Gherciu. Zdroj: Národní divadlo

Z dramaturgie inscenace lze vyčíst i další zajímavou linii: I když Pastor (66), Manen (91) a Goecke (51) pocházejí ze tří různých zemí, spojuje je holandská zkušenost, místní nepopiratelné milieu – Nizozemsko je kolébkou současného baletu.

Hans van Manen je nejznámější a nejuznávanější taneční umělec, jaký se kdy v Nizozemsku narodil – jeho dílo čítající sto padesát baletů patří ke klasice evropského divadelního repertoáru. Krzysztof Pastor, umělecký ředitel Polského národního baletu Teatr Wielki, tančil s Nizozemským národním baletem deset let a jako choreograf v Amsterdamu vytvořil velké celovečerní inscenace. Marco Goecke pochází z německého Wuppertalu, studoval tanec na Královské konzervatoři v Haagu a řadu let vytvářel choreografie pro Scapino Ballet Rotterdam a Nederlands Dans Theater (NDT), kde je od roku 2013 hostujícím choreografem.

Moving Rooms

Krzysztof Pastor, původem z Polska, vytvořil své dílo pro Nizozemský národní balet v roce 2008 a nyní osobně přijel do Prahy titul se souborem Baletu Národního divadla nastudovat.

„Těší mě, že jsem byl uměleckým šéfem Baletu Filipem Barankiewiczem do Prahy pozván. Tanečníci jsou tu opravdu dobří a je mezi nimi řada osobností. A od začátku mě práce s nimi těšila. Mám z toho radost. Třeba včera jsme na baletním sále při práci strávili šest nebo osm hodin a já jsem cítil, že to je opravdový dialog. Komunikovali jsme spolu, tanečníci se na všem podíleli, vznikla pozitivní nálada. Doufám, že diváci po zhlédnutí Moving Rooms odejdou z divadla povzbuzení, plní energie. Že je ten zážitek naplní pozitivními vibracemi,“ říká Krzysztof Pastor, první z choreografů komponovaného večera.

Krzysztof Pastor, choreograf a ředitel Polského národního baletu, zahájil svou taneční kariéru v Gdaňsku a v Lodži. V osmdesátých letech se stal sólistou v baletu Lyonské opery a v Nizozemském národním baletu. Pro tento soubor v devadesátých letech vytvořil první velkou choreografii (Šostakovičovu komorní symfonii) a odstartoval kariéru mezinárodně uznávaného choreografa, který tvoří pro prestižní soubory na všech kontinentech. Je držitelem mnoha ocenění, například zlaté medaile Za zásluhy o kulturu Gloria Artis nebo Performing Arts WA Dance Award za nejlepší nové dílo. V Pastorových dílech se prolínají prvky moderních stylů a nových přístupů k tanci s ušlechtilými normami klasického baletu. Pastor přiznává, že jeho tvorba je ovlivněna rukopisem Hanse van Manena. U tanečníků, s nimiž pracuje, hledá technickou vyspělost, inteligenci, cit a hloubku, která jim umožní jeho sdělení nejen vyjádřit, ale i spoluvytvářet.

Frank Bridge Variations

Nizozemský choreograf Hans van Manen, žijící legenda, přináší ve svém díle dotek čistoty a elegance. Choreografii vytvořil pro Nizozemský národní balet v roce 2005. Van Manen evokuje podmanivý vesmír harmonie a krásy, jež jsou pro něho typické. Postavy na jevišti kreslí křivky, kruhy a spirály… Pět párů tanečníků osciluje mezi ladností plynulého pohybu a dynamikou. Hudba Benjamina Brittena je konejšivá i zneklidňující a nenechá diváka v klidu.

Filip Barankiewicz, umělecký ředitel Baletu ND, dodává: „Jsme nesmírně rádi, že vám můžeme nabídnout program složený ze tří choreografických hlasů. Každý z tvůrců má osobitý styl i vztah k výběru skladatele, přesto jsou všichni jedinečně propojeni. Energií, která je téměř nepopsatelná, za hranicí našeho chápání. Choreografie jsou dynamické, rychlé, provokující a vzrušující. A hudba, již si Krzysztof Pastor, Hans van Manen a Marco Goecke zvolili, je živá, vibrující a plná energie.“

Hans van Manen je mezinárodně uznávaný jako jeden z velmistrů současného baletu. Vytvořil přes sto padesát baletů a všechny nesou jeho výrazný rukopis. Jasnost ve struktuře, rafinovaná jednoduchost a averze k přebujelým ornamentům tvoří klíčové prvky extrémně muzikálních choreografií, které se vždy týkají lidských vztahů, i když jsou považovány za čistě abstraktní. Hans Van Manen střídavě spolupracuje se dvěma hlavními tanečními soubory v Nizozemsku, Nizozemským národním baletem a Nederlands Dans Theater, ale jeho dílo uvedlo více než devadesát světových souborů a divadel. Múzy hledal napříč generacemi i žánry – tvořil pro Coleen Davis, Sol León či Sabine Kupferberg, ale také pro Anthonyho Dowella, Márciu Haydée, Rudolfa Nurejeva nebo Uljanu Lopatkinu. Za umělecké úspěchy obdržel van Manen celou řadu ocenění a vyznamenání – mezi nimi Prix Benois de la Danse za celoživotní přínos (2005) či hodnost rytíře Řádu nizozemského lva (2007). Je rovněž patronem nizozemské Národní baletní akademie a členem Akademie umění.

Fly Paper Bird

Posledním dílem nového baletního triptychu je opus uznávaného německého tvůrce Marca Goeckeho k Páté symfonii Gustava Mahlera. Choreografie vznikla v roce 2021 pro Vídeňský státní balet.

Balet zahajuje tanečník svým sólem. Kdo zná Goeckeho pohybovou řeč, postřehne okamžitě pro něj typickou koncentraci na horní polovinu těla: bleskurychlé, velmi přesné pohyby paží, které působí téměř jako třepotání. Zdá se, jako by tanečník konkuroval bouřlivé hudbě. Krátce se k němu připojí tanečnice, později jiná. S ní vzniká pas de deux, v němž se partneři extrémně rychle obejmou, sevřou, pustí a opět sevřou.

V závěru druhé věty zavládne ticho. Tanečnice recituje hlasitým šepotem několik veršů z básně „Můj pták“ Ingeborg Bachmannové: „Ať cokoliv se stane: ty svůj čas znáš, můj ptáku, závojem se zastřeš a skrze mlhu ke mně přilétneš.“ 

Dramaturgyně Nadja Kadel říká: „Je v tom skrytý paradox dočasnosti – slovo spásy ve správný čas jako klíč k nekonečnu, naděje ve správný okamžik spolu s obavami z času, který požírá naše bytí. To je to, co Goeckeho zajímá. Inspirován Mahlerovými tóny proměňuje alegorii pera jako ,zbraně', která je nápomocná při hledání slova ve správný čas, při hledání správného pohybu, spásného kroku ve správnou chvíli.“

Marco Goecke je označován za nejvýznamnějšího současného německého choreografa. Od začátku tisíciletí do roku 2023 vytvořil více než šedesát děl, většinou kratších než třicet minut. Důraz v nich klade na horní část tanečníkova těla; nejvýrazněji se pohybují paže a ruce. Působil mimo jiné jako rezidenční choreograf Stuttgartského baletu či Scapino Ballet v Rotterdamu, v letech 2019–2023 byl ředitelem Hannoverského státního baletu. Od sezony 2013/2014 spolupracuje s renomovaným Nederlands Dans Theater (NDT). Jeho díla uvedly soubory Les Ballets de Monte Carlo, Norský národní balet, Pacific Northwest Ballet, Berlínský státní balet, Kanadský národní balet, Finský národní balet, Vídeňská státní opera a mnohé další po celém světě. Nejnovějšími choreografiemi Marca Goeckeho jsou kromě baletu Fly Paper Bird také The Big Crying (2021), I love you, ghosts (2022) nebo celovečerní opus In the Dutch Mountains (2023). Goecke získal několik mezinárodních ocenění.

Zdroj: Balet ND