Alina Cojocaru byla součástí skupiny zahraničních osobností, které dlouhodobě působí ve Velké Británii a jež se král Karel III. rozhodl ocenit za jejich práci v různých společenských, kulturních, sportovních či vědeckých odvětvích v rámci tzv. 2023 Special Honours.
Cojocaru (1981) do Londýna odešla v 18 letech po úspěšném absolvování Prix de Lausanne a ročním kontraktu v Národním baletu Ukrajiny, aby nastoupila do sboru The Royal Ballet. V devatenácti již byla jeho primabalerínou a na této pozici působila až do roku 2013. Následně na stejné pozici působila v English National Ballet, který opustila na počátku roku 2021. Od té doby je tanečnicí na volné noze, nejčastěji hostuje v Hamburku v souboru Johna Neumeiera, který pro ni již v minulosti vytvořil celovečerní balety Liliom a Skleněný zvěřinec.
Je držitelkou mnohých prestižních ocenění, stala se mimo jiné první tanečnicí, která získala dvě ceny Benois de la Danse (2004, 2012). Na jaře roku 2022, jen několik týdnů po vypuknutí války na Ukrajině, zorganizovala spolu s tanečníkem Ivanem Putrovem charitativní gala Dance for Ukraine na podporu konfliktem zasažené země, ve které jako dítě vystudovala baletní akademii. Je rovněž hostem souboru United Ukrainian Ballet složeného z tanečníků uprchnuvších z Ukrajiny, s nimiž se představila v baletu Giselle v inscenaci Alexeje Ratmanského.
Zdroj: www.gov.uk
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace