Národní divadlo. Zdroj Wikimedia Commons.
„Umělci po celém světě chápou, že svoboda, tolerance a respekt – politický, osobní i umělecký – jsou pro zdravou a živou společnost nezbytné. Divadelní scény jsou působivým příkladem toho, že umění se intenzivně dotýká lidských srdcí. S velkou pokorou vnímám to, že po dvou letech pandemie – a uprostřed nečekaného válečného konfliktu – plánujeme 140. sezonu, v níž Balet ND odehraje více než 120 baletních představení na scénách Národního divadla plus zahraniční hostování. Zdá se to až neskutečné. Já však věřím, že se můžeme do budoucna dívat s nadějí. Že jsme se naučili stát v těžkých chvílích při sobě a že nás umění spojuje. Účinky živého divadla jsou nepopiratelné – kéž by příběhy na jevišti mohly proměňovat lidské životy,“ říká umělecký šéf Baletu ND Filip Barankiewicz.
Celý repertoár Baletu ND tvoří kromě zmiňovaných premiérových děl i dalších třináct titulů: velké klasické balety Labutí jezero, Spící krasavice, baletní příběhy Romeo a Julie, Oněgin nebo Louskáček – Vánoční příběh, vrací se také Marná opatrnost (La Fille mal gardée). Pro milovníky současné choreografie je na repertoáru triptych Forsythe / Clug / McGregor nebo inscenace Phoenix i poslední novinka bpm (ARTZA, Bohemian Gravity, Bill). Stále na repertoáru zůstává složený večer Kylián – Mosty času nebo inscenace Leonce & Lena.
Výpravný dramatický balet Johna Neumeiera vznikl na motivy stejnojmenné divadelní hry Tennesseeho Williamse s hudbou Sergeje Prokofjeva a Alfreda Schnittkeho. Uvedení tohoto premiérového titulu je neobyčejně důležitý počin v dramaturgii Baletu ND, jelikož je to vůbec historicky poprvé, co se jméno slavného choreografa Johna Neumeiera objevuje na repertoáru Baletu Národního divadla, který se tím řadí k velkým světovým souborům. John Neumeier, umělecký šéf souboru Hamburg Ballet, v jehož čele stojí již od roku 1973, doposud vytvořil přes 160 baletních děl a spolupracoval s většinou významných tanečních scén po celém světě. Je znám především jako vynikající vypravěč. Tramvaj do stanice Touha je hluboký psychologický příběh, který se stal klasikou amerického dramatu. Premiéra inscenace ve Stavovském divadle bude pokračováním dramaturgické linky narativních komorních titulů světového tanečního divadla inspirovaných významnou literární předlohou, jakými dosud byly například balety Kafka: Proces nebo Leonce & Lena. Premiéra se uskuteční 15. prosince 2022.
Znovuobnovená premiéra oblíbeného baletu Popelka (23. března 2023 v Národním divadle) z dílny světoznámého francouzského choreografa Jeana-Christopha Maillota na hudbu Sergeje Prokofjeva odráží další dramaturgickou linii Baletu ND – vracet na jeviště tituly, které se v minulosti staly velice oblíbené a jejichž kvalita a význam nikdy neztratí svou uměleckou hodnotu či aktuální výpověď. Popelka je velmi známý titul, vhodný pro dětského diváka, s mimořádnou hudební partiturou Sergeje Prokofjeva, který se tak vedle Romea a Julie stal stálicí repertoáru.
Jean-Christophe Maillot je výraznou vůdčí choreografickou osobností spjatou s neméně slavným baletním souborem v Monte Carlu, odkud tato inscenace pochází. Maillot má velmi osobitý styl, založený na vytříbeném, především výtvarném pojetí baletů. Popelka je inscenace se zvláštní krásou moderní estetiky a výjimečné energie, které prostupují všechny její složky – hudební, výtvarnou, režijní a choreografickou.
Inscenace s názvem Who Cares? je vlastně poctou Georgi Balanchinovi, jednomu z nejvýznamnějších světových choreografů, zakladateli neoklasického tance. Nabízí dvě choreografie: Brahms– Schoenberg Quartet a Who Cares?, které původně vznikly pro New York City Ballet a upozorňují především na výjimečné propojení tance a hudby díky pověstné Balanchinově geniální muzikalitě. Inscenaci bude uvedena v premiéře ve zcela původní kostýmní a scénické výpravě 11. května 2023 ve Státní opeře.
Brahms–Schoenberg Quartet je prvním abstraktním Balanchinovým dílem vytvořeným v roce 1966. Jde o jednoaktový balet pro padesát pět tanečníků s maďarsko-uherským espritem, nábojem a energií.
Čtyřicetiminutový balet na hudbu jazzového skladatele George Gershwina patří k Balanchinovým nejslavnějším a také nejradostnějším dílům. Who Cares? je jak název Balanchinova baletu v neoklasickém stylu, tak stará píseň, kterou George a Ira Gershwinovi napsali v roce 1931 pro balet Of Thee I Sing. O Who Cares? se říká, že si zachovává klasickou svěžest jako věčné martini – suché, upřímné, osvěžující, šité na míru, s lehkým náznakem citronu. Tento svižný a drzý balet evokuje živého ducha Freda Astaira, Ginger Rogersové a třicátá léta minulého století. Vyjadřuje temperament, který je velmi americký a nabitý osobitou energií. Robert Sealy z Ballet Review říká: „Who Cares? je úžasný. Ještě nikdy jsem v divadle neměl takovou chuť přeskočit orchestřiště a přidat se. Je to nefalšovaná radost.“
Zdroj: Balet Národního divadla
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace