Plaťte víc, je to prý pro vaše dobro

Jana Bohutínská. Foto: Petr Kurečka.

Autor Jana Bohutínská

Znamená to, že práce na volné noze se s největší pravděpodobností mnohem více prodraží. Největší rána to bude pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které platí minimální zálohy. V průběhu následujících tří let by jim platby na sociální pojištění měly narůst o 60 procent. V praxi to znamená, že výhledově odvedou částku bezmála 5 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že se i minimální odvod na zdravotní pojištění každý rok zvyšuje (letos je to 2722 korun), stejně jako dobrovolné nemocenské pojištění, bez jehož platby nemá OSVČ nárok například ani na mateřskou nebo nemocenskou od třetího týdne nemoci, je potřeba se připravit na vyšší fixní měsíční náklady. Také vstup na volnou nohu se tím zase o něco víc zkomplikuje. Navíc zálohy odvádí OSVČ i v měsíci, kdy má třeba mezi projekty nulový příjem, a to ještě ke všemu podle loňských výdělků. (A odvodům se nevyhne dokonce ani osoba bez zdanitelných příjmů.)

Paternalistická vládní dikce nám říká, že se máme radovat, protože to s námi stát myslí dobře. Vždyť dostaneme lepší důchody, takže bychom měli být vděční za vládní odvahu říznout do živého masa a zachránit nás! A také prý musíme myslet na mladou generaci, abychom jí nenechali stát v dezolátním stavu! Tedy zřejmě na tu generaci, pro kterou nebyly obce, města, kraje, potažmo stát, za 15 let od porodního boomu schopny zajistit ani to, že se v roce 2023 důstojně dostane na střední školu.

Také se zvýší vyměřovací základ pro sociální pojištění z 50 na 55 procent. A poroste samozřejmě i paušální daň. Navíc vzroste také daň z příjmu těm, kteří si vydělají víc, neboť i tam se výpočet změní. Další změny se dotknou autorek a autorů. Jejich služby se totiž přesunou do vyšší, 21% sazby DPH. Vstupenky na kulturní akce sice zůstanou v nižší sazbě, i tak to ale znamená, že budou DPH zatížené o 2 procenta navíc, než jak je to dnes. Nulovou sazbu DPH na knihy se naproti tomu podařilo ve vládě vyhandlovat za ústupek vinařům, kteří si zachovali svou nulovou spotřební daň na tichá vína. Zaměstnankyně a zaměstnanci kulturních organizací si zase připlatí například na nově zavedeném nemocenském pojištění. A dodejme, že i jednotlivé resorty mají za úkol hledat další úspory, včetně ministerstva kultury – uvidíme, co vymyslí.

Snad ještě horší než vládní „vystrašit, zdražit, seškrtat“ ovšem je právě paternalistický a papalášský postoj, který vláda v souvislosti s konsolidací, reformou, nebo jak tomu říká, zaujala (ve skutečnosti je to prostě jen další a další zdražování, jako by nestačily nedávné covidové restrikce, masivní zdražení energií a šílená inflace, v jejímž důsledku lidé pozvolna chudnou). Tajná jednání, nekomunikace změn předem s těmi, jichž se zásadně dotknou, protlačování změn s arogancí a na sílu, šíření strachu diskutabilním narativem, že je Česko na řecké cestě… Když si představím, kdo s takovým přístupem političek a politiků, kteří jsou dnes u moci, vyhraje příští volby, chce se mi brečet, křičet a utéct do lesů. Ani tam by mě ovšem povinné odvody, do kterých se u nás doslova rodíme, neminuly. A tak cítím jen smutek a vztek, skrze něž mě napadá jediné pragmatické doporučení: Zdražte svou práci, dokud je čas.