Muzikál ve věznici? Nejemotivnější zážitek sezóny!

Lucie Dercsényi. Foto: Michal Hančovský.

Autor Lucie Dercsényi

Snažíte se nebýt přehnaně nadšený či negativní. I přesto vás může nečekaně zasáhnout vlna euforie, dojetí, které byste už nečekali. Alespoň mně se to nedávno přihodilo, když jsem se ocitla v příbramské věznici na představení West Side Story. Když mi volali z Lidových novin, zda bych o něm nenapsala, váhala jsem. Nedovedla jsem si totiž vůbec představit, co mě čeká a co budu psát. A čekal mě zážitek sakra silný. A v této divadelní sezóně nejdojemnější a nejemotivnější.

Choreograf Zdeněk Prokeš nastudoval během šesti měsíců se čtrnácti vězni a dvanácti vězenkyněmi třicetiminutovou verzi slavného amerického muzikálu. Se ženami musel pracovat zvlášť v nápravném zařízení ve Světlé nad Sázavou, proto se jejich výstupy natočily a záznam se stal součástí prezentace ve vězeňském areálu v Příbrami. 

To, že padla volba právě na tento titul, nebyla náhoda. Parafrázovaný příběh Shakespearovy tragédie Romeo a Julie přenesený do ulic New Yorku řeší téma rasismu, agrese a viny, což se pochopitelně citelně dotýká mužů a žen ve výkonu trestu. Ze samotného představení pak jasně vyplynulo, že čistě kreativní proces přivedl účastníky projektu k uvědomění toho, co v minulosti spáchali, a detekci hranic, jež nejdou beztrestně překročit. 

Bylo vidět, jak při poslechu a zpěvu skladeb Leonarda Bernsteina účinkující muži jihnou, stávají se citlivějšími, přístupnějšími, jejich těla a mysl měknou. Jsou dojatí, stejně jako pozvaní hosté, kteří měli možnosti ve věznici v Příbrami představení West Side Story – prozatím jediné – zhlédnout. 

Všichni jsme tu pocítili na vlastní kůži sílu umění, do něhož se v tomto případě obzvlášť zřetelně promítl terapeutický aspekt. Byť terapie nebyla prioritou a záměrem, ukázalo se, jak skrze tělo, pohyb, tanec či zpěv odsouzení nacházejí svobodu, roztávají, probouzí v sobě lepší „já“, jak je umělecký proces kultivuje a přítomné diváky syrovost a upřímnost jejich projevu, do něhož (ne)chtěně promítli svou životní zkušenost, rozechvívá (sic!).