Severočeské divadlo v Ústí nad Labem obohatilo svůj repertoár o symfonickou pohádku Péťa a vlk, kterou napsal Sergej Prokofjev v roce 1936 pro Dětské hudební divadlo v Moskvě. Již dlouho jsem nenavštívil představení primárně určené malým divákům. O to více mne zaujala originální koncepce tvůrců ústeckého představení. Režisérem a choreografem tohoto projektu je významný sólista tamního baletu Vladimír Gončarov. O svém projektu říká: „Chci vytvořit takovou pohádku, aby se děti zamilovaly do tance a hudby a chodily do divadla. Pro rodiče a dospělý doprovod by to měla být příjemná, zábavná hodinka s humorem. Věřím, že po naší pohádce z malých diváků vyrostou noví hudebníci a tanečníci."
Kontakt s dětským publikem skvěle navázala vypravěčka příběhu Ester Králová, která postupně představila hlavní aktéry hudební a taneční pohádky. Uvedla dirigenta Milana Kaňáka a mluvila o jeho významu pro orchestr. Dále seznámila diváky s jednotlivými postavami a pro ně charakteristickými hudebními nástroji. Ptáček zatančil za doprovodu flétny a kachna na tóny hoboje. Kočka se svůdně pohybovala za zvuku klarinetu, děda pokulhával na tóny fagotu, lovci představili bicí nástroje, vlk trio lesních rohů a Péťa smyčcový orchestr. Po úvodu se začal rozvíjet příběh, jehož obsah byl vypravěčkou vždy dětem stručně vysvětlen.
Nápaditá režie a choreografie Vladimíra Gončarova přináší mnoho vtipných míst. Jedním z nich je scéna s vlkem, který přepadne kachnu. Po invenčním duetu ji zažene do zákulisí a sežere. V tento moment začne na jeviště padat velké množství kachního peří. Vzápětí se objeví přejedený vlk, kterému je špatně, a svalí se v křečích na zem. Toho využije Péťa a za pomoci ostatních zvířátek jej svážou provazem. Objeví se lovci, kteří chtějí nenasytu zastřelit. Péťa jim však doporučí, aby vlka odvedli do ústecké ZOO. V tanečním finále se překvapivě objeví i kachna, kterou prý vlk sežral živou!
V dětském představení sehrává vizuální stránka důležitou roli. Návrhu scény a kostýmů se ujal Josef Jelínek. Jak je u tohoto významného profesionála obvyklé, prostorové řešení scény je logické a funkční. Kostýmy s výraznou estetickou hodnotou pomáhají interpretům naplnit obsah jejich rolí. Orchestr pod vedením dirigenta Milana Kaňáka hrál hudbu Sergeje Prokofjeva na vysoké úrovni. Na závěr bych rád vyjádřil vděk dramaturgii ústeckého divadla, že zařadila do repertoáru titul určený dětskému divákovi. Bohužel dnes není hudební výchova na našich školách na takové úrovni, jako tomu bývalo v minulosti. O to víc si uvedení Péťy a vlka v ústeckém divadle cením.
Psáno z premiéry 27. května 2018, Severočeské divadlo, Ústí nad Labem.
Péťa a vlk
Režie a choreografie: Vladimír Gončarov
Hudba: Sergej Prokofjev
Dirigent: Milan Kaňák
Scéna a kostýmy: Josef Jelínek
Premiéra: 27. 05. 2018
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?