Medúza – Balancování na hraně neznáma

Medúza (Sabina Bočková, Florent Golfier, Marek Menšík, Jaro Ondruš, Matthew Rogers). Foto: Michal Hančovský.

Autor Natálie Erbesová

Krásná i děsivá, milovaná i obávaná, jediným pohledem proměňující muže v kámen. Medúzou, bájnou mytologickou bytostí, se inspirovali autoři nového projektu česko‑francouzského uskupení tYhle v čele s choreografkou a výtvarnicí Marií Gourdain. Kromě antického předobrazu vycházeli autoři zejména z výtvarného díla Vor Medúzy Théodora Géricaulta znázorňujícího lodní katastrofu, která si v roce 1816 vyžádala na sto padesát mrtvých.

Pět tanečníků přichází na scénu, kde si ze čtyř desek vytvoří jednolitou plošinu. Vstupem na ni se začne sálem rozlévat téměř hmatatelná fyzická bolest, kterou tanečníkům způsobuje pobyt na tomto ohraničeném kousku světa. Při snaze o opuštění nenáviděného místa volným pádem do neznáma je odhodlaný nešťastník vždy zadržen svými spolutrpiteli, kteří mu bezprostředně přispěchají na pomoc. Zachycením v pádu vznikají jedinečná lidská sousoší, která se po krátkém setrvání v mrtvém bodě rozpadají na jednotlivé bytosti vtěsnané zpět do útrob stísněného prostoru. Stejně jako u Géricaultova obrazu se tanečníci zvedáním rukou a pohledy do dálky snaží upoutat pozornost svého potencionálního zachránce.

S rozpadem sousoší se od sebe oddělí i čtyři desky a kompaktní obraz se rozpadá na jednotlivá plátna. Jejich bílou plochu střídá černá, jednota předdefinovaná limitujícím prostorem mizí a nastupuje chaos. Tanečníci vytváří z oddělených desek vertikální a horizontální prostorové objekty, do nichž se noří a obtiskují svá těla. Balancování na hraně a vyvažování rovnováhy těl i objektů stahuje vše do neustálé propasti nejistoty. Zběsilá šílenost prostupuje do výrazu jejich tváře, otevřená ústa a vytřeštěné oči jako by vystupovaly z obrazů Rubense nebo Caravaggia (Hlava Medúzy). Nevědomost věcí příštích vyvolává obavy, avšak opětovné semknutí tanečníků v jeden celek se vrací na začátek. Kruh se uzavírá, aby se vše rozpadlo do mrtvolné a temné nehybnosti.

Výtvarné zázemí Marie Gourdain přispívá k originálnímu scénickému pojetí, jejímž vyústěním je Medúza přetavená do tématu monstrózní nejistoty přerodu. Tanečníci přesně postihují ono vytržení způsobené neustálým lavírováním mezi koncem a začátkem, známým a neznámým. Nikdo však nemůže říct, zda je onen konec uzavřením něčeho špatného a začátkem něčeho dobrého, či obráceně. Zda chaos nahradí řád, nebo se vše propadne do ještě větší beznaděje.

Psáno z premiéry dne 12. prosince 2018, Studio ALTA, Praha.

Medúza
Choreografie, scénografie: Marie Gourdain
Konzultant choreografie: Hana Polanská Turečková
Dramaturgie: Lukáš Karásek
Interpretace: Sabina Bočková, Florent Golfier, Marek Menšík, Jaro Ondruš, Matthew Rogers
Světelný design: Zuzana Režná
Hudba: Lukáš Urbanec
Technologie a výroba: Štěpán Hejzlar, Zbyněk Opálka
Produkce: Lucie Fabišiková
Premiéra: 12. 12. 2018