Věra Ondrašíková a kol., POCKETART, ZDRUHESTRANY: Proč odcházíme z divadla PONEC? II.

Další ze série rozhovorů se soubory, které působily v divadly PONEC a rozhodly se opustit jednu z nejvýznamnějších tanečních institucí současného tance a pohybového divadla – první ze série rozhovorů lze nalézt zde. Soubory hromadně požádaly naši redakci o prostor k vyjádření svých důvodů, aby zabránily možné dezinterpretaci. K odchodům dochází i přesto, že divadlo PONEC nedávno ohlásilo členy chystané Umělecké rady (dostupné zde), v níž zasedne Dagmar Bednáriková, Honza Malík a Sylva Šafková. Divadlo ve své tiskové zprávě tvrdí, že poslední dva zmínění „byli vybráni na základě Open Callu, který PONEC vypsal na přání umělecké obce“, nicméně odcházející soubory upozorňují, že v jejich požadavcích nebylo vyhlášení open callu na Uměleckou radu, nýbrž na pozici umělecké*ho vedoucí*ho divadla PONEC.

30. 4. 2024 rozhovory

Autor Josef Bartoš

Kdy jste začali o odchodu z divadla PONEC přemýšlet?

Věra Ondrašíková a kol. (Věra Ondrašíková): Ještě předtím, než byla odejita Markéta Perroud. Dlouhodobě jsem totiž s PONCEM řešila problematiku reprízování – ve chvíli, kdy umělec dostane celoroční grant a divadlo není schopno poskytnout dostatek termínů, tak ta situace je dlouhodobě neskutečně demotivující. Setkávala jsem se s argumentem, že nechodí diváci, přestože zkušenost u inscenací GUIDE a WITNESS mám opačnou a statistiky z GoOutu byly taky v rozporu s tímto tvrzením. Zpravidla jsme měli plno.

Markéta Perroud se snažila se mnou nastalou situaci řešit. Nabídla, že bychom mohli v Praze hledat koprodukční prostor, kde by bylo možné alespoň jedno představení reprízovat častěji. Zejména GUIDE, lidi na to stále chodí a zřejmě by i stále chodili, kdyby bylo kam.

POCKETART (Sabina Bočková, Johana Pocková): Přemýšlení o odchodu bylo v našem případě velmi pozvolné. Změny, které se v divadle odehrály na podzim roku 2023, pro nás byly od začátku velmi nesrozumitelné a znepokojující, ale chtěly jsme o nich dále diskutovat, vyslechnout si všechny zúčastněné strany, hlouběji situaci porozumět a hledat její společné řešení.

ZDRUHESTRANY (Viktor Černický, Tomáš Janypka, Jazmína Piktorová): S divadlem PONEC měl každý z nás různě dlouhou zkušenost, Viktor třeba s divadlem spolupracoval řadu let, Tomáš tam na podzim premiéroval a Jazmína do PONCE teprve přicházela s novým projektem. Rozhodnutí odejít proto v každém z nás zrálo jinou dobu. Pro někoho divadlo stagnovalo už delší čas, u novějších partnerství se rozporuplnost spolupráce objevovala postupně. Markéta Perroud po nástupu do funkce umělecké ředitelky přinesla zájem vést s umělci dialog o budoucí vizi a dramaturgii, na níž jsme měli zájem se podílet. Avšak po tom, co byla na podzim 2023 pozice umělecké ředitelky zrušena a Markéta Perroud odešla, se otevřená komunikace mezi vedením a umělci rychle vytratila. Dialog nahradily tiskové zprávy vydávané ředitelkou Tance Praha Yvonou Kreuzmannovou, její poněkud manipulativní formulace ale přinesly více zmatku než vyjasnění.

V té době jsme situaci začali probírat s jinými umělci a umělkyněmi a z jednotlivých střípků jsme si skládali obraz o tom, jak naše partnerská organizace funguje. Na základě toho jsme se začali ptát, jak problematická je koncentrace moci v rukou jednoho člověka po tak dlouhou dobu, jak korektně a profesionálně jednat se svými spolupracovníky nebo jak důležité je vytvářet uvnitř organizace zdravé pracovní vztahy a prostředí. V rámci manifestu Za Tanec Praha jsme artikulovali naše obavy a na vedení Tance Praha jsme se obrátili s řadou otázek. Do toho všeho se začal vnitřní tým Tance Praha rozpadat a členky vznikající dramaturgické rady divadla PONEC vydaly velmi ostrou zprávu o důvodech svého odstoupení. Dále pak odstoupily i členky Dramaturgické rady České taneční platformy. Na prvním veřejném setkání s ředitelkou Tance Praha v prosinci 2023 zazněly i informace o nezdravém stavu uvnitř organizace. Kritické hlasy ale nebyly vyslyšeny a ze setkání jsme odcházeli s dojmem, že v Tanci Praha se vymění několik lidí, ale jinak vše zůstává v zajetých kolejích. Obnovit ztracenou důvěru a smysluplný dialog bude těžké.

Co je důvodem vašeho odchodu? Co bylo rozhodujícím momentem?

Věra Ondrašíková: Když Markéta Perroud odešla, tak jsme trochu více pronikli do toho, jak to v PONCI funguje, a to byl pro mě impulz se nad celou situací zamyslet. Yvona Kreuzmannová má tendence bagatelizovat to, co se stalo. Odešel celý její původní tým, odešli klíčoví umělci. Divadlo je v režimu autopilota. Do toho se poslední roky setkávám s různými formami manipulace ve svém profesním i běžném životě a bylo pro mě důležité začít správně chápat i svoji roli v této konkrétní skládačce. Když si to člověk uvědomí, může se pak správně rozhodnout.

Jinak stále trvám na tom, že je skvělé „někam patřit“, aby vaše jméno bylo spojeno s nějakým konkrétním prostorem, kam budou diváci chodit. Já i mnoho mých kolegů bychom stáli o to podílet se na dramaturgii divadla, přinášet nová témata, spolupracovat s jinými umělci. Nikdy s námi nikdo neřešil nějakou dramaturgii nebo dramaturgický záměr divadla.

POCKETART: Rozhodujícím momentem pro nás byla únorová schůzka na půdě HAMU, kde jsme, z našeho pohledu, opět nezískaly dostatečně srozumitelné informace o novém uměleckém směřování divadla PONEC. Celkově jsme získaly dojem, že funkce uměleckého vedení nedostává v dialogu o budoucnosti divadla dostatečnou váhu. Na základě nabídky od Yvony Kreuzmannové, zapojit se do procesu sestavení umělecké rady, byl ze strany umělců předložen návrh na řešení situace, a to v podobě výběrového řízení na nové umělecké vedení, které by nezávisle představilo novou uměleckou koncepci (a nebylo by zatíženo předchozím chaosem ohledně sestavení dramaturgické rady). Tento návrh se však nesetkal s pochopením.

ZDRUHESTRANY: Před druhým setkáním v únoru 2024 jsme v rámci manifestu společně připravili návrh, který jsme považovali za konstruktivní způsob, jak vzniklou krizi řešit. Navrhli jsme vypsání veřejného výběrového řízení na nové umělecké vedení divadla s jasnými kompetencemi a časově omezeným mandátem, jak se to děje například u festivalů a organizací mimo ČR. Tým Tance Praha to ale nereflektoval a tím bylo rozhodnuto. Uvědomili jsme si, že náš názor jakožto umělců není vyslyšen a nebude nám umožněno se spolupodílet na chodu scény, která pro nás více či méně znamenala domov. Obáváme se, že Tanec Praha dnes není otevřen jiným perspektivám. Úhly pohledu, které před tuto organizaci kladou výzvy a mohou vést k její proměně, nejsou brány v potaz. Tanec Praha je dítětem doby svého vzniku. Velká část odpovědnosti za taneční komunitu pořád zůstává v rukou jediné osoby, která nemá povinnost se nikomu zodpovídat. Navzdory prohlášením o restrukturalizaci se brání významnějšímu posunu. Nevidíme skutečné předávání kompetencí, rozšíření či obměnu vedení.

Celá tato krize může podle nás představovat sice namáhavý, ale ozdravný proces. Rozvázáním partnerství a odchodem z PONCE věříme, že přispíváme k tomu, aby se otevřel prostor pro změnu. Je možné, že se Tanec Praha nadechne. Anebo ne – a potom riskuje, že postupně ztratí svůj původní smysl a identitu, až ho nahradí jiná struktura.

Kdy přesně odcházíte? Odcházíte úplně, nebo budete stále něco v divadle hrát?

Věra Ondrašíková: Premiéra CLOUDS je přesunuta do Archy+. Ta situace, kdy přesouváte premiéru a za vámi stojí hodně početný tým lidí, rozhodně nebyla jednoduchá. Kromě toho došlo i k posunu termínů, takže minimálně na měsíc to zbrzdilo přípravy a samotný tvůrčí proces. GUIDE a WITNESS se bude hrát do konce roku 2024. Pro představení GUIDE aktuálně hledám nový prostor v Praze a WITNESS budeme směřovat do zahraničí. Spolupráci s PONCEM tedy ukončím v prosinci 2024.

POCKETART: V PONCI jsme uváděli šest inscenací. Po vzájemné dohodě byla s některými projekty spolupráce ukončena touto sezónou (Jáma lvová, Jáma lvová pro mladé publikum, Treatment of Remembering) a ostatní budou mít ještě do konce roku v divadle PONEC poslední uvedení (K Madoně se rzí, Bodies Together, Fairy Tales). Tyto inscenace budou dále přeneseny do nových divadel nebo site specific prostor.

ZDRUHESTRANY: Naše odchody jsme započali odmítnutím účasti na letošní výroční České taneční platformě. S inscenací Mikrosvěty jakožto dílem oceněným v roce 2023 a s inscenací Lonesome COWBOY,která měla být uvedena v rámci programové sekce Artist Trips, jsme v této situaci necítili potřebu oslavovat.

Viktor Černický 28. dubna naposledy uvedl představení Prima a 23. května se s PONCEM rozloučí svým sólem PLI. Tomáš Janypka odchází se svým novým představením Lonesome COWBOY a Jazmína Piktorová s kolektivem ukončila partnerství na avizované podzimní premiéře projektu A to je zakázáno? Celkově spolupráci spolek uzavře s koncem festivalu TANEC PRAHA v regionech spolu s místním publikem.

Vážíme si prostoru a možností, ze kterých jsme v Tanci Praha a jeho různorodých aktivitách čerpali. Věříme, že tato kolize přinese ozdravnou změnu jak nám samotným, tak i celé taneční komunitě.