Jaký je tvůj vztah k Tanci Praha? Co pro tebe znamená ve srovnání se světovými festivaly, na kterých jsi byl mnohokrát?
Na Tanci Praha je výjimečné, že se ve velmi atraktivním PR a publicitě široká veřejnost dozví o existenci tance v jeho širším kontextu. To je velmi důležité. Ale dost zásadní rozdíl je v tom, že diváci v zahraničí si akce tohoto druhu a festivaly vyhledávají sami. To tady zatím stále málo funguje.
Co vidíš jako nejzajímavější z celé nabídky letošního ročníku Tance Praha?
Je dost možné, že zdaleka všechno z programu neuvidím. Rozhodně jsou ale kvality pozvaných umělců dost vyrovnané. Někdy je těžké odhadnout, co každý opravdu předvede. Je obdivuhodné, kolik toho Yvona Kreuzmannová a Markéta Perroud (spoluředitelky festivalu, pozn. aut.) skutečně „naživo“ viděly a koho pozvaly.
Jak a kdy vznikla spolupráce se Sidim Larbim Cherkaouim?
V době jeho hostování v roce 2011, tedy před šesti lety, kdy představil na Tanci Praha Sutru spolu se šaolinskými mnichy, přišel i na naši zkoušku 420People s choreografkou Crystal Pite na Novou scénu. Začali jsme hned od začátku mluvit o společném projektu, ale moc jsem nevěřil, že by se to skutečně dalo zrealizovat. Nakonec se podařilo, nebo snad opravdu podaří…
Zkoušky začaly již v zahraničí, což bylo jistě i dost nákladné…
Začali jsme zkoušet v Basileji a Antverpách ve dvou etapách. Vždy tak po čtrnácti dnech. A teď je Sidi Larbi Cherkaoui v Praze zhruba na deset dní dozkoušení a dotažení celého projektu. Po dlouhé době jsem v tomto případě na druhé straně, pracuji jako asistent. Zajímavé na jeho práci je, že nechá delší úseky choreografie nebo zadaného pohybového tématu zkoušet tanečníky samotné a my se jen díváme a povídáme si při tom o celém vyznění a projektu.
Hudební téma vychází z arabské či turecké hudby?
Sidi Larbi nacházel v hudebním výběru jisté obsahové paralely. Hudba je částečně komponovaná a je i výběrem původní hudby.
V druhé části vaší společné premiéry se stáváš Faunem v jeho choreografii Debussyho Faunova odpoledne.
Během zkoušení mně Sidi Larbi nabídl, abych zatančil jeho Fauna spolu s tanečnicí Nicolou Leahey. Dlouho jsem dost váhal. Mám být asi nejstarším Faunem v taneční historii? Nakonec jsem samozřejmě souhlasil. Možná také proto, že to pro mě může být jedna z posledních opravdu velkých fyzických tanečních výzev!
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace