Gratuluji k výkonu. Vypadáte vyčerpaně, role Chaplina je opravdu náročná, že?
Hodně. Sled jednotlivých scén se rychle mění a je nutné tomu přizpůsobit prožitek a výraz, reagovat na změny v Chaplinově životě.
Jak jste se cítil, když si vás choreograf vybral pro roli Chaplina?
Docela smíšeně, cítil jsem velkou výzvu, ale Chaplin je pro mě cizinec, není to Japonec. Jeho příběh jsem neznal, ale brzy jsem pochopil, že je to něco jako ikona evropské kultury. Opravdu jej dokážu já Asiat ztvárnit? Když se pak tanečník z prvního obsazení zranil a zůstalo to jen na mně, měl jsem opravdu velkou trému a pochybnosti.
Ty se ale na jevišti zřejmě neprojevily, byl jste za tuto roli nominován na Thálii.
Za to opravdu děkuji, byl jsem hrozně šťastný. Moc si toho vážím.
Zvládl jste během interpretace tomuto komikovi porozumět a pochopit jeho pocity?
Neustále jsem o tom přemýšlel, co si prožil, co si myslel, proč co vytvořil. Snažil jsem se mu přiblížit a zjistit si co nejvíce, o každém jeho díle i životním kroku. A během toho jsem ho začal více poznávat a zajímat se o něj.
Máte nějaké společné vlastnosti?
Jsme oba umělci, ale jinak myslím, že tam toho mnoho není.
Svět ho zná jako komika, ale prožil docela smutný příběh.
Ano, smrt otce, šílenství matky…, ale já jsem byl celkem šťastné dítě, nic takového jsem nezažil.
Ani zklamání z lásky?
Jen jednou. Chaplinova první a druhá manželka byly naprosto odlišné charaktery, nebylo pro mě snadné se vžít do jeho pocitů, sám jsem nic takového nezažil.
Chaplin si stvořil svou identitu Tuláka, v choreografii funguje jako jeho alter ego, někdy spíše loutka. Když tvoříte postavu na jevišti, máte podobný pocit? Jak roli studujete?
Vždycky se snažím do role vžít úplně naplno. Splynout s postavou.
Takže těch 90 minut z představení jste Chaplinem?
Ano, snažím se jím stát na 100 %.
Cítíte určitou odpovědnost jako jediný mužský sólista souboru?
Nad tím nějak nepřemýšlím, prostě se snažím všechny role pečlivě zvládnout.
Nově připravovaná premiéra Tří mušketýrů je také známým evropským příběhem. Dokážete se vžít do role středověkého rytíře?
Zatím je vše ve fázi příprav, teď se snažím sžít s mečem, tance s ním je v choreografii opravdu hodně a není to snadné.
Koki Nishioka (*1994) začínal ve studiu Imamura, odkud přešel do Kjótské baletní školy. Úspěch v baletní soutěži odstartoval stáž v Baletní škole Vídeňské státní opery, kde se později stal členem Vienna State Opera Junior Company. Od roku 2015 je členem souboru baletu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace