MOVE fest Ostrava, rozhovor: Choreografka Jana Burkiewiczová a tanečník Jindřich Panský spolu nejen o Ženách

MOVE fest Ostrava, rozhovor: Choreografka Jana Burkiewiczová a tanečník Jindřich Panský spolu nejen o Ženách

Ptá se Jindřich Panský

Jani, ty jsi na Ženách spolupracovala s Adélkou Laštovkovou Stodolovou. Jak se ti s ní pracovalo?
My už se s Adélkou známe dlouho a není to naše první spolupráce. Myslím, že každá máme trošku jiný pohled na to, jak řešit divadlo i životní situace, které máme jako ženy ve vlastních životech. A s Adélkou se mi pracovalo dobře, protože jsem měla možnost nahlédnout, jak řešit problémy nebo potíže nebo možná i radosti žen jiným způsobem než tím mým.

Během zkoušení Žen… ztotožnila ses s nějakou ze scén tak, že by sis v ní chtěla zahrát?
Nevím, jestli bych si ji chtěla zahrát… asi bych se na to trošku styděla, ale mám hrozně ráda scénu Renáty a Jara, kterou ty důvěrně znáš, kdy Renáta rozdává své plody svému muži. A… asi by mě bavilo si to někdy zkusit.

Máš, Jani, z pracovního hlediska zkušenosti s ostravským publikem?
S ostravským publikem nemám zkušenost, ale pocházím z Opavska. S Opavskem mám zkušenosti jenom takové, že jsem jako třináctiletá vystupovala v opavském divadle… tam tleskali.

Jsi spíše choreograf, ale vím, že teď v poslední době se zabýváš i režií. Chtěla by sis v budoucnu udělat nějaký autorský projekt?
Tak to mi krásně nahráváš, Jindro… a já myslím, že víš, že mi nahráváš. Jo, jo… teď chystám na prosinec premiéru projektu s názvem Divočina, který bude odpremiérován v divadle Ponec, a doufám, že ho budeme mít možnost představit i v Ostravě. A samozřejmě Jindra v něm dost výrazně… hmm… účinkuje. Takže ano, Jindro… chystám něco a uvidíme, co z toho vznikne. Sama jsem zvědavá.

Ptá se Jana Burkiewiczová

Jindro, dozvěděl ses něco nového o ženách v rámci zkoušení Žen?
Tak nevím, jestli něco nového o ženách, ale líbilo se mi, že se na ženy nepohlíží jenom z jednoho pohledu, ale že se ně dá pohlížet i z hlediska vesmírných konstelací, které Adélka Laštovková Stodolová ve svém díle použila.

Ty se vlastně s Ženami vracíš do Ostravy už poněkolikáté, jelikož hraješ v opeře Výlety páně Broučkovy. Jak na tebe působí Ostrava stran divadla? Má potenciál? Je příjemná? Jací jsou lidé?
Já mám s Ostravou jenom dobré zkušenosti. K Výletům pana Broučka jsem byl pozvaný od režisérského dua SKUTR a já si tuhle spolupráci můžu jenom vynachválit. Ke mně se tam všichni chovali moc vstřícně a vyšli mi se vším vstříc.

Máš rád ženy? A proč?
Samozřejmě mám rád ženy. Jsem obklopený mnoha ženami a spolupracuju s mnoha ženami… a tím bych to uzavřel.  

Jindro, já o tobě vím, že jsi začínal u gymnastiky. Pak jsi k tomu přidal tanec, divadlo a dneska všechny tyto věci spojuješ dohromady. Má gymnastika něco společného s tancem? Má divadlo něco společného s gymnastikou a tak dále?
Jsou to hodně rozdílné světy. Já mám náhled do obou. Začínal jsem jako sportovec, takže znám spíš ten pohled sportovního světa a teď se věnuju tomu umělečtějšímu směru. Ale určitě se v obojím dá najít něco společného a dá se to skvěle propojovat. A oba dva pohledy se doplňují.

Tak já ti to teď vrátím… Co tebe čeká v nejbližší době? Jaký projekt?
My zkoušíme už teď na Letní Letnou, kde nás čekají dvě premiéry, které režíruje zase SKUTR, a chápu, proč se ptáš… dobře… choreografii dělá Jana Burkiewiczová. Těším se na to strašně moc, i když chápu, že to bude strašná makačka a asi se hodně zapotíme.