Pocta Ladislavu Fialkovi

Pocta Ladislavu Fialkovi

Ladislav Fialka. Významný český mim, choreograf, ale i pedagog, který od osmdesátých let až do své smrti v roce 1991 vyučoval na Katedře tance HAMU a vychoval tak řadu vynikajících nástupců, kteří se jeho odkaz dnes již v rámci samostatné Katedry pantomimy, jejíž vznik inicioval Fialkův nástupce Ctibor Turba, snaží uchovávat dodnes. Jméno Ladislava Fialky je neodmyslitelně spjato se scénou Divadla Na zábradlí, kde se svou pantomimickou skupinou řadu let působil. Právě toto divadlo nyní ve spolupráci s Katedrou pantomimy HAMU vytvořilo ojedinělý program komponovaného večera dedikovaného odkazu této význačné osobnosti české pantomimy.

Dne 22. 2. 2011 si přátelé, bývalí kolegové a žáci připomněli 20 let výročí Fialkovy smrti. Právě letos si česká pantomimická scéna připomíná nejen dvacetileté výročí jeho smrti, ale také celých osmdesát let od jeho narození. Iniciátorem vzniku představení, které si kladlo za cíl uctít památku této osobnosti, byl MgA. Radim Vizváry, doktorand Katedry pantomimy HAMU, kterému lze společně se Simonou Kafkovou, výtvarnicí Divadla Na zábradlí, připsat zásluhu na uspořádání unikátní výstavy fotografií Ladislava Fialky pocházejících z divadelního archivu. Tyto fotografie měli diváci možnost zhlédnout v rámci tohoto komponovaného večera v prostorách stejnojmenného divadla.

Zatímco výstavu fotografií zachycujících Ladislava Fialku v řadě slavných rolí lze pojímat jakožto jakési retrospektivní ohlédnutí nad jeho tvorbou, improvizované pantomimické etudy v podání studentů katedry pantomimy HAMU, které mělo publikum možnost sledovat ve foyer ještě před samotným zahájením představení, poskytovalo návštěvníkům divadla jedinečnou příležitost sledovat vývoj mladé nastupující generace mimů.

Celému pásmu pantomimických etud předcházelo úvodní slovo přední české teatroložky PhDr. Ladislavy Petiškové, která se s přítomnými podělila o své vzpomínky na Ladislava Fialku a přiblížila publiku kulturně-historický podtext etablování pantomimické skupiny tohoto autora. Poté se chopila slova Barbara Day, Ph.D., anglická překladatelka a spisovatelka, která se ve své téměř čtyřsetstránkové disertační práci The Theatre on the Balustrade of Prague and the Small Stage Tradition in Czechoslovakia věnovala pantomimě Divadla Na zábradlí. Hned na úvod překvapila svou znalostí českého jazyka, ve kterém přednesla řadu postřehů spojených se vzpomínkou na osobní setkání s Ladislavem Fialkou. Triptych dam vzpomínajících na osobnost slavného mima, který ve značné míře ovlivnil podobu české pantomimické scény, uzavřela svým projevem Zdena Kratochvílová (spoluzakladatelka souboru Ladislava Fialky, která se později věnovala často dětskému publiku), jejíž spontánní projev ocenil nejeden divák nadšeným potleskem.

V rámci celého představení měli diváci možnost zhlédnout celkem osm pantomimických etud, které se lišily nejen variabilitou tematiky, ale především výběrem interpretů. Během celého večera se na jevišti vystřídali jak bývalí studenti Katedry pantomimy, tak jejich pedagogové, kteří svým mnohaletým úsilím přispěli k té skutečnosti, že je odkaz Fialkovy pantomimy nejen stále „živý“, ale také žádaný a neměl by tedy zůstat opomíjen. Nechyběli však ani Fialkovi bývalí spolupracovníci.

Celková koncepce tohoto večera byla jeho tvůrci promyšlena do nejmenšího detailu, dokonce i studenti Katedry pantomimy HAMU, jejichž krátká intermezza uvozovala každou etudu, byli oděni do originálních kostýmů Pantomimy Na zábradlí, čímž ještě více umocnili celkovou atmosféru představení.

Program:

/Nina Hlava – Nekonečný příběh/ Martin Sochor – Stvoření světa/ Tomsa Legierski – Motýlek/ Zdeněk Tomeš – Hráč v kostky/ Michal Dufek – Rybář/ Radim Vizváry – Pantomissimo pro housle/ Boris Hybner – Cestující ve vlaku/ Jiří Kaftan – Pejsek/.

Foto: Divadlo Na zábradlí