Foto: Nada Zgank.
Ve foyer divadla první den panovala především tichá a rozpačitá atmosféra, která byla ve znamení nejistého seznamování jednotlivých účastníků workshopů. Festival totiž také zaštiťuje projekt Performing Arts For the Future (zkráceně PAFF), který je zaměřen na setkání studentů a mladých umělců s významnými osobnostmi performativního umění. Letos si více než 35 účastníků mohlo zvolit ze tří nabízených workshopů, které se tematicky drží dramaturgické koncepce festivalu, přičemž mezi lektory jsou i prominentní hvězdy letošního ročníku, dánská performerka Kitt Johnson nebo slovenský umělec Peter Šavel. Dalšími lektory jsou Fabrice Mazliah, Jindřiška Křivánková nebo britsko-indický pedagog a performer Saju Hari, který nabídne šestidenní lekce master class věnované analytickému i praktickému zvládnutí dynamiky vlastního pohybu a jehož studenti zakončí celé dění festivalu veřejným vystoupením 18. července v Divadle v Celetné.
Průběh a podobu lekcí do jisté míry ilustrovalo zábavným způsobem také zahajovací představení Sad Sam Almost 6, volně navazující na koncepčně melancholické projekty Sad Sam now (2004), Sad Sam Revisited (2006) a Sad Sam Lucky (2012), který Matija Ferlin představil českému obecenstvu na minulém ročníku Nultého bodu 2014. Hned v úvodu si totiž nadaný multiperformer a choreograf, obklopený plastovými zvířátky různých druhů i velikostí, dělá docházku všech přítomných živočichů. S každým jedná individuálně, neopomene maličké ovečce Serafině zazpívat k narozeninám nebo s biblickým odkazem přivítat návrat zvířecí figurky pojmenované Lazar. Jeho performance je zprvu tak sugestivní, že diváci na výzvu o blahopřání k narozeninám zpívají tichým hlasem s ním.
V asi padesátiminutovém sólovém představení je vše postaveno na principu hry a nečekané změny jejích pravidel s odlehčenou dětskou hravostí. Jakmile si diváci uvědomí, že interakce neprobíhá mezi performerem a publikem, přistupují na jeho hru, při které nehybná zvířátka vykonávají příkazy svého živého školitele. Ačkoli vše působí jako dětská hra, Ferlin je oslovuje jako dospělý muž užívající množství dojemně laděných floskulí, aby je povzbudil ke společné práci. V šedém tričku, manšestrových kalhotách a sandálech skoro vyvolává až obraz kazatele, který se snaží povzbudit „své ovečky“ (v případě ovečky Serafiny dokonce doslova) v životní cestě. Serióznost těchto výzev je však záhy banalizována, když Ferlin vypadne z role kazatele a vžije se opět do role poněkud pedantského lektora, který se svými nešikovnými svěřenci ztrácí trpělivost – figurky imaginárně některá cvičení vykonávají špatně nebo do jeho výkladu nevhodně zasahují. Po sérii eskapád s postavičkami, které již vyvolávají dojem plnohodnotných partnerů, dochází k nečekané změně a Matija je jako pouhé hračky bez jakéhokoli sentimentu a citlivosti sbalí do plastové tašky.
Komické představení však není postaveno pouze na jednoduchém parodizování dominantních osob či obrazu člověka jako vládce zvířecí říše, ale naopak poukazuje na paralely a podobnost mezi zvířecím a lidským světem. Zároveň zkoumá hranice lidské fantazie a její nespoutanost skrze nejjednodušší prostředky. Ničím si v Sad Sam Almost 6 nemůžeme být jisti, neboť vše je jenom hra s našimi zažitými představami a i rozsvícené reflektory mohou být na jedno tlesknutí zhasnuty.
Psáno z představení 13. července 2015, Divadlo v Celetné, Praha.
Sad Sam Almost 6
Vytvořil a účinkuje: Matija Ferlin
Dramaturgie: Katja Praznik
Scénografie: Artikl a Silvio Živković
Kostým: Artikl
Light design: Urška Vohar a Saša Fistrić
Spolupracovali: Alexandar Nussbaumer, Mauricio Ferlin, Maja Celija a Maja Delak
Koordinátor: Sabina Potočki
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace