Kulatý stůl na téma financování tanečních a pohybových festivalů

Tento ročník udělování grantů na MKČR přinesl spoustu nepříjemných konfrontací jak mezi samotnými žadateli, tak mezi členy odborné komise a pracovníky MKČR. Největší problémy vyvstaly s programem festivalů. Ten má v rozpočtu kapitoly MKČR samostatný řádek z toho důvodu, aby nebyly dotace celoročních činností kráceny na úkor podpory velkých a zásadních kulturních festivalů. Nicméně struktura rozdělování peněz pro festivaly je diskutabilní od jeho vzniku. Rozpočet programu je totiž společný pro všechny umělecké obory napříč, a to přináší mnoho nelogických úsudků a nekorektních postupů v komunikaci i rozhodování o výsledcích.

Lucie Hayashi uvádí kulatý stůl na téma financování tanečních a pohybových festivalů. Foto: Lucie Štádlerová.

Lucie Hayashi uvádí kulatý stůl na téma financování tanečních a pohybových festivalů. Foto: Lucie Štádlerová.

Letošní rok přinesl největší meziroční i celkový propad v možnosti uspokojit požadavky žadatelů, protože MKČR takřka na poslední chvíli použilo pro stanovení výše dotací ve festivalovém programu zcela nový matematický propočet na základě získaných bodů jednotlivých žádostí, což velmi ovlivnilo celkové výsledky. Navíc přišlo zveřejnění výsledků o několik měsíců později, než bývalo vznikem, což pro mnohé festivaly může znamenat velký problém. Tyto události vyvolaly v uměleckých kuloárech velmi bouřlivé debaty, Taneční aktuality poskytly některým z nich prostor (sloupek Ministerstvo nekultury Jany Bohutínské; reakce Ministerstva kultury s vysvětlujícím komentářem) a uspořádaly kulatý stůl na téma problematiky festivalů v oblasti tance, který proběhl v Pražském kreativním centru 9. 5. 2022.

Účast tohoto debatního kruhu byla relativně vysoká, což svědčí o tom, jak moc téma v ředitelích festivalů, umělcích, producentech a dramaturzích vře a bobtná. U kulatého stolu se sešli zástupci MKČR i pracovníci kulturního odboru na MHMP, členové odborných grantových komisí i žadatelé. Diskuzí provedl Mario Kubaš, herec a kulturní redaktor, který sice není zasvěcen do oblasti tance, ale je velmi dobře obeznámen s dotačním systémem v kultuře. Na programu diskuze byla jak samotná dramaturgie festivalů a jejich množství v Praze, tak především jejich financování formou dotačního systému.

Foto: Lucie Štádlerová.

Slovo dostala jako první Yvona Kreuzmannová, ředitelka největšího tanečního festivalu v Čechách Tance Praha. Právě ten zaznamenal letos obrovskou ztrátu. Podle nově nastavené metodiky pro stanovení výše dotace byl Tanec Praha se 79 body od komise ve výsledku klasifikován ministerskými ekonomy jako podprůměrný festival a získal tak jen 40 % požadované částky. Nehledě na to, že výsledek se tým dozvěděl pouhý měsíc před vypuknutím festivalu. Yvona Kreuzmannová započala diskuzi komentářem toho, co obnáší organizace a dramaturgie tak velkých mezinárodních akcí a jakým přínos festivaly pro svůj obor mají. Cítím obrovskou neznalost toho, co obnáší příprava velké akce. Chci podotknout, že jsou to roky práce, desítky let získávání kontaktů a sítí a permanentní sledování toho, co se v tom našem oboru právě děje, jaké jsou nejnovější trendy. Ten proces je dlouhodobý a náročný. A pokud máme popsat do žádosti o grant dramaturgii festivalu na čtyři roky, tak je to holý nesmysl. Dramaturgie daného ročníku vzniká až ten rok, a to mi snad potvrdí všichni kolegové, kteří tyto velké festivaly pořádají také.“

S tímto tvrzením souhlasil i Jiří Turek, ředitel největšího cirkusového festivalu Letní Letná. Nejasná dramaturgie festivalů byla jednou z výtek v posudcích k jednotlivým festivalům, ale připravit reálnou dramaturgii na roky dopředu podle něj není možné. Pavel Štorek z festivalu 4+4 dny v pohybu potvrdil, že více než téma a země, do nichž se vypraví „na lov“, beztak komisi rok před konáním festivalu poskytnout nemůže. Rozdíl je také v dramaturgii a objemu práce několikadenních a měsíc trvajících festivalů. To bohužel metodika pro posuzování grantů také nerozlišuje, všichni jsou ve stejném programu.

Eva Kejkrtová Měřičková, předsedkyně komise pro program festivalů za odbor divadlo, zareagovala, že ona z pohledu hodnotitele potřebuje vědět alespoň částečně, co bude obsahem festivalu. Zvláště ty akce, které nemají dlouhou historii a nemohou odkázat ke svým předchozím úspěchům, by měly popsat alespoň rámcově svůj plán. Markéta Perroud, předsedkyně taneční komise v rámci programu Kulturní aktivity podotkla, že mnohdy jsou jak projektové žádosti, tak hodnocení žádosti formulovány zkratkovitě a neznalost hodnotitelů a pracovníků ministerstva přináší zkratkovitá a kontroverzní tvrzení a hodnocení. Přepočítávání na body je také velmi nešťastné a neupřímné, a proto známé a etablované projekty může poškodit.

Foto: Lucie Štádlerová.

Zuzana Zahradníčková, ředitelka odboru umění, literatury, knihoven a kreativních odvětví Ministerstva kultury vysvětlila, že ministerstvo nastavilo nový systém propočtu částek tak, aby zvýšilo objektivitu a transparentnost výběrového řízení. Se záměrem, aby se nedělil rozpočet předem mezi umělecké obory a všechny projekty měly rovné podmínky. Aby se eliminovaly extrémní výkyvy v bodovém hodnocení členů komise i rozdílné hladiny hodnocení napříč obory. Nová metodika by měla brát v potaz výši nákladů jednotlivých projektů a jejich strukturu, přičemž neznevýhodňuje projekty se skromnými rozpočty. Připustila, že v rámci škrtů je obecně peněz málo a výsledky a podmínky se zveřejňují pozdě.

Na to Adriana Světlíková, členka festivalové komise v oboru divadlo, připomněla problém, že odborné komise už neměly možnost a čas na ministerské výpočty nějak zásadněji reagovat, i když upozorňovaly na to, že nová metodika opírající se o matematický propočet devalvuje posudky odborné komise. Ta totiž na rozdíl od ekonomů dokáže lépe posoudit, s jakou podporou ještě lze festival kvalitně zorganizovat, a kterou akci naopak podpořit méně.

Na výtky ohledně nerovného posuzování mezi obory, kdy festivaly se stejným počtem bodů jsou kvůli novému matematickému mechanismu v jednom oboru ministerstvem hodnoceny jako podprůměrné s dosahem 40 % dotace a v jiném jako průměrné se ziskem 60 % z požadavku, Tereza Sieglová z MKČR uvedla, že se takto ministerstvo snažilo reflektovat odlišnosti jednotlivých oborů, za což sklidila nesouhlasnou kritiku. Jestliže mezioborová komise hodnotí různé akce všech žánrů podle stejných bodových kritérií, není možné, aby si ministerstvo od stolu určilo pásma podpory a argumentovalo odlišností oborů v dotačním systému, který má nést známky rovné soutěže.

Foto: Lucie Štádlerová.

Členky festivalových komisí za divadlo a tanec také upozorňovaly na problematiku komerčních hudebních festivalů, které se letos objevily v programu poprvé, a ač sami sebe deklarují jako třídenní, byly do programu vpuštěny, obodovány a matematickým propočtem ohodnoceny vysokou dotací. Zahradníčková k tomu poznamenala, že alternativní hudba je nový mladý obor, který se emancipuje a rozvíjí, a proto byl podpořen více. Lucia Kašiarová nato oponovala, že by celému problému pomohlo to, kdyby dobře fungovala komunikace mezi festivalovými komisemi jednotlivých oborů a od počátku bylo jasné, jak bude vypadat bodovací mechanismus a případně, který žánr bude v tomto roce upřednostněn. Pak by celé hodnocení bylo transparentnější.

Ludmila Vacková, členka festivalové komise MKČR i grantové komise Státního fondu kultury se podělila se zkušeností, že pokud má mezioborová komise jasná kritéria a společnou částku k rozdělení, nemá problém se domluvit. S tím souhlasila i Lucie Hayashi, která má zkušenosti s mezioborovými dotačními programy na HMP i na odboru mezinárodních vztahů MKČR.

Účastníkem kulatého stolu byl i Jiří Sulženko, ředitel kulturního odboru na MHMP. Podle něj není spolurozhodování o finálních částkách v rámci mezioborové komisí nemožné, při společné diskuzi spolu lépe komunikují a umějí se domluvit, které projekty a za jakých podmínek chtějí a mohou podpořit. „I my na MHMP máme podobné bodové hodnocení, ale zároveň jsme se snažili dobře nadefinovat excelentní festivaly v profilových kategoriích.“ Sulženko také upozornil na novodobé posuzování žádostí z pohledu Johana Moermanna, který vystoupil v rámci Pražského kulturního fóra. Jedná se o opačný přístup k vytyčení cílů a předchozí stanovení, koho přesně podpořit. Tím se podle něj sejme obrovská odpovědnost z veřejné správy, která je u nás zahlcena tisíci žádostí ročně.

Foto: Lucie Štádlerová.

Jiří Turek navrhnul, aby hodnocení opravdu zůstalo v rukou odborné komise. „Přece nemůže nějaký mechanický propočet rozhodnout o tom, zda někdo peníze dostane nebo ne.“ Právě tato nesouměrnost bodového hodnocení zapříčinila například to, že se některé festivaly, a mezi nimi například Tanec Praha nebo Divadelní Flora, ocitly na spodní hranici podpory.

Jedním z dalších návrhů, které padly, bylo, aby prvožadatelé velkých festivalů prošli nejdříve přes dotační program Kulturní aktivity, a pokud uspějí, tak teprve další rok poté žádat v programu Festivalů. Ten se jevil všem zúčastněným jako logický proto, aby byly z programu festivalů podpořeny především stěžejní excelentní akce, které si již vydobyly dostatečnou kredibilitu v oboru.

Shromáždění se jednoznačně shodlo na tom, že problémy vznikly špatnou komunikací mezi ministerstvem a komisemi a špatným a pozdním představením nové metodiky stanovení výše dotace, který hodnocení komisí necitlivě interpretoval do virtuálních pásem. Zahradníčková uvedla, že MKČR se snaží na aktuální situaci reagovat tak, že uspořádá kulaté stoly a konzultace s žadateli jednotlivých oborů, aby pro příští rok byla kritéria dotačních řízení upravena.

Účastníci diskuze se přes závažnost témat rozešli v dobrém rozmaru z toho, že byly jednotlivé strany vyslyšeny, výtky vyřčeny a padlo několik konstruktivních návrhů. Sálem Minuta Pražského kreativního centra se v podvečer Dne Evropy nesla atmosféra naděje vzájemného pochopení a budoucí spolupráce při nastavení dalších pravidel dotačního systému MKČR.

 

 

Témata článku

festivalykulatý stůl

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: