KoresponDance 2018 – Ochutnávka v Trojském zámku

KoresponDance v Trojském zámku (Foco alAire). Foto Dragan Dragin.

Šestý ročník festivalu KoresponDance odstartoval uvedením jednohubek z hlavního programu na pražském Zámku Troja. Hlavní část festivalu se samozřejmě uskuteční až v půlce července ve Žďáře nad Sázavou, ale i zde bylo na co koukat. 

Letošní ročník slibuje dvacet představení z patnácti zemí a tří kontinentů, které měly v Tróji své zástupce. Jako první se představil Sébastien Fournier s několika barokními áriemi, které rozezněly venkovní nádvoří zámku. Na něj navázal Ghana Dance Ensemble. Hlavní zpěvačka tohoto uskupení nejdříve zazpívala společně s Fournierem a náměstíčko u kašny se naplnilo barokními tóny propojenými s ghanskými rytmy. Ghanská zpěvačka doplnila svoji hudební produkci také tancem. Za rytmů afrických bubnů se pak diváci přesunuli do dolní části zámeckých zahrad, kde na ně čekal se svým výzkumným projektem Jordi Galí. 

Ten je známý především díly, ve kterých testuje fyzikální zákony. Na minulém ročníku KoresponDance pracoval s kyvadlem, žebříky a fošnami zavěšenými ve vzduchu, po kterých chodil a jezdil na kole. Letos si na zahájení festivalu vybral úzká prkýnka položená na kůl dřeva a ta na sebe napojoval snad gumičkami do vlasů. Vytvořil tak dlouhou plochu, na niž postupně kladl kamínky. Představení s názvem 22 Callioux vlastně fungovalo na bázi vah. 

O závěr prvního festivalového dne se postaral mexický soubor Foco alAire s dílem LOStheULTRAMAR. Již z dálky se třpytily jejich obrovské kovové pokrývky hlavy. Pod těmito uměleckými klobouky se honosně nesli drobní Mexičani odění (až na jednoho) do černých obleků a v botách s nápadně vykrojenou špičkou. Své představení postavili na drobounkých krůčcích, kterými se posouvali v prostoru a tvořili obrazce. Zaujala jejich práce s rukama – téměř minimalistický pohyb v zápěstí vyvolával dojem téměř stařeckého třesu. Vizáž tanečníků však působila spíše mladistvě. Střídali přehnaný, strojený úsměv s mimikou, která odkazovala až k vražednému transu. Jednalo se o jakési novodobé propojení aztécké kultury a ducha Mexika. Po dostatečně dlouhé době, kdy za nimi diváci prošli kus zahrady, se je členové Foco alAire rozhodli zapojit a přizvat k tanci. V jednotlivých párech probíhala bezeslovná komunikace, kde hrála hlavní roli mimika. Když se performeři svých „obětí“ nabažili, nechali je tančit společně v kruhu a vyrazili pro další. Celý program se tak přetvořil v hromadný happening stírající hranice mezi aktéry a diváky a navozující tvůrčí a radostnou atmosféru. Soubor Foco alAire představí ve Žďáře nad Sázavou vícero projektů, ale jeden slibuje opravdový vrchol KoresponDance – mexičtí tanečníci v něm zakomponují do svého tanečního procesu dvacítku seniorů z Vysočiny. Program letošního KoresponDance je nabitý a slibuje velmi kvalitní a nevšední zážitky. Určitě je na co se těšit.   Psáno ze zahájení festivalu KoresponDance 27. června 2018, Zámek Troja, Praha.