Pozdní čas českého výrazového tance – Osobnosti, cesty, proměny po roce 1939. Foto: Ladislav Beneš.
Organizátoři tentokrát konferenci koncipovali jako poctu Evě Kröschlové k jejímu letošnímu významnému jubileu, nadcházejícím 90. narozeninám. Původně připravovaný a všemi očekávaný rozhovor, který měl proběhnout na závěr konference, se ale kvůli zdravotní indispozici docentky Kröschlové k lítosti všech zúčastněných neuskutečnil naživo.
Mezi posluchači byla v hojné míře zastoupena laická i odborná veřejnost, nechyběli pedagogové a studenti HAMU či konzervatoře Duncan Centre, zástupci organizace Nipos-Artama a mnoho dalších odborníků i příznivců tance. Bohatý program konference čítal deset kvalitních a zajímavých příspěvků o českém výrazovém tanci. Byl dán i prostor pro diskusi a nezřídka se stávalo, že zasvěcení z publika poskytli k jednotlivým referátům zajímavé doplňující či upřesňující informace.
Po úvodním proslovu zazněl na začátku setkání souhrnný příspěvek Doroty Gremlicové o pozdním čase českého výrazového tance u nás. Zabývala se v něm osobnostmi, které jej utvářely, i okolnostmi, jež vedly ke změnám v myšlení a dění okolo výrazového tance po roce 1945. Složitému období, jímž procházel český moderní tanec po druhé světové válce, jakož i vzniku oficiálního tanečního školství, jeho koncepci, ustanovení nových tanečních institucí (taneční oddělení konzervatoří, katedra tance AMU v Praze), se věnovala Bohumíra Cveklová, která je významnou osobností hnutí amatérského tance u nás. Na oblast problematiky tanečního školství následně navázala Lucie Plachá mapující vývoj moderního tance na pražské taneční konzervatoři. Josef Bartoš studoval archivní materiály obsahující stenografické zápisy a dokumenty z 1. celostátní konference československých tanečních umělců, která se konala 28. a 29. března 1950 v Brně. Vybral témata, která tehdy vyvolala mezi účastníky nejbouřlivější debaty, například tehdejší stav taneční scény nebo tlak na uzavírání soukromých tanečních škol.
Jeho spolužačky z magisterského programu taneční vědy přispěly rešeršemi o osudech předních českých tanečnic. Monika Čižmáriková představila osobnost a dílo Milči Mayerové, Natálie Nečasová osudy Heleny Vojáčkové, pedagožky a propagátorky zdravotní gymnastiky Bess Mensendieckové v Čechách. To bylo pro posluchače zajímavé, neboť tyto dvě osobnosti jsou reprezentantkami opačných pólů českého výrazového tance. Příspěvek Elvíry Němečkové nám umožnil nahlédnout do pozůstalosti Elmarity Divíškové a dovolil nám jejím prostřednictvím brněnskou divadelní pedagožku poznat blíže. Největší část pozůstalosti je tvořena dopisy, které si Divíšková vyměňovala se svou učitelkou Eliškou Bláhovou, což byl jeden ze základních výchozích pramenů následujícího vystoupení Zuzany Smugalové.
Teatrolog Jaromír Kazda vystavěl svoji komentovanou prezentaci na audio- a videonahrávkách Saši Machova, Joe Jenčíka, Niny Jirsíkové a herců a tanečníků divadla D v dochovaných záznamech. Na závěr konference zazněla audionahrávka Elvíry Němečkové, ve které zpovídá Evu Kröschlovou. Zvukový záznam byl příjemným doplněním, byť nemohl plně nahradit osobní setkání.
Stopy v písku
Pozdní čas českého výrazového tance – Osobnosti, cesty, proměny po roce 1939
I. blok
prof. Mgr. Dorota Gremlicová, Ph.D.: Pozdní čas českého výrazového tance
BcA. Josef Bartoš: Novodobý tanec jako téma 1. celostátní konference československých tanečních umělců roku 1950
Mgr. Bohumíra Cveklová: Novodobý tanec a oficiální taneční školství po roce 1945
MgA. Lucie Plachá: Proměny výuky moderního tance v tanečním oddělení pražské konzervatoře
II. blok
BcA. Monika Čižmáriková: Milča Mayerová očima (nejen) její žačky
MgA. Elvíra Němečková, Ph.D.: Nad pozůstalostí Elmarity Divíškové
MgA. Zuzana Smugalová: Eliška Bláhová – Pohyb, rytmus, výraz jednoho století
BcA. Natálie Nečasová: Helena Vojáčková, soukromá pedagožka zdravotní gymnastiky
PhDr. Ladislava Petišková: Studio komorního tance Evy Blažíčkové
III. blok
PhDr. Jaromír Kazda: Taneční tvůrci české moderny v audio- a videozáznamech
Taneční cesty Evy Kröschlové ve vlastních vzpomínkách i očima druhých
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace