Galavečer tanečníků a choreografů Národního divadla: Rozloučení s uplynulou sezonou a Viktorem Konvalinkou

Foto: Anna Rasmussen.

Autor Lenka Dobešová Trubačová

První číslo večera vytvořily francouzské členky baletu ND Alice Petit a Morgane Lanoue, které zároveň v choreografii Down from Upside tančily, dalšími účinkujícími byl Mathias Deneux, Jakub Rašek, Aya Watanabe a Patrik Holeček. Ve vážněji pojaté choreografii zabývající se komplikovaností mezilidských vztahů se střídaly duety a sólová vystoupení. Někdy partnerské soužití může dospět až k tomu, že si žena omotá muže provazem, jako se to odehrálo v této choreografii. Hudbu barokní vystřídal v dalším výstupu folkový rock, na který zatančil Solo from Port 9 sólista baletu ND Viktor Konvalinka, který exceloval v druhé části večera také v Just Solo II. Obě miniatury, které nadaný tanečník choreografoval, vynikaly expresivitou a lehkostí provedení. Efektněji zapůsobila na diváky druhá choreografie, která se vyznačovala nejen moderním choreografickým slovníkem, ale obsahovala i prvky breakdance. Diváci ocenili Viktora Konvalinku a jeho dílo bouřlivým potleskem.

Poté následoval duet dvou pasažérů metra, kterým zněla do sluchátek, ale i do hlediště hudba jako z tanečního klubu. Tanečníci baletu ND Kristina Kornová a Jakub Rašek se roztančili za zvuků Goldfish, pomocí choreografie Zuzany Šimákové Subway vyjádřili mladí tanečníci krizi komunikace, ale také možnost ji překonat. Kristina Kornová zapůsobila svými pohybovými rozsahy, ale i hravým a přirozeným výkonem a spolu s Raškem patří k novým talentům Národního divadla. Další choreografie nesla název 23:47, což nepředznamenalo časové trvání díla, ale spíše označovalo přesný čas zavírací doby baru, kde se příběh v choreografii Benjamina Hussona odehrával. Nejdříve byli diváci svědky svižného dua Sergeje Gherciua a Gianvita Attimonelliho. Tanečníci předvedli variaci se zajímavými skokovými pasážemi na hudbu Glenna Millera, objevila se i inspirace swingem. Po rozmarné části duetu následovalo pas de deux spíše lyrického charakteru Pauline Puicercus a Dmytra Tenytskyyho, během něhož se souhra partnerů postupně vytrácela, až nezbylo nic jiného než rozchod. Podobně melancholický duet ztvárnili i Natasa Dudar a Adam Sojka z baletu Národního divadla v Brně. Duet je součástí choreografie Balance, jež byla uvedena v moravské metropoli již v rámci choreografického ateliéru. Toto dílko se vyznačovalo zajímavými zvedačkami a souhrou obou partnerů, stejně jako u tanečníků z předešlé choreografie.

Jako vyvrcholení první části večera následovala zábavná choreografie Zemřeš smrtí bongo-bongo. Choreografii mají na svědomí Matěj Šust a Marek Svobodník, který v čísle zároveň tančil. Hru na mafii plnou černého humoru rozehrávali také ostatní tanečníci: Mathias Deneux, Richard Hlinka, Vlastimil „Bocca“ Hradil, Radka Slatinská, Andrea Kramešová, Lenka Hrabovská, Tereza Kučerová a Kristina Kornová. V choreografii s gangsterskými motivy se objevilo i mluvené slovo v podobě úryvku z filmu Někdo to rád horké. Taneční hříčku uzavírá zmizení jedné gangsterky v podání Kristiny Kornové, která na jevišti také předvedla své stepařské umění, a je vidět, že v případě jejího otce Jiřího Korna nepadlo jablko daleko od stromu. Škoda jen, že první galavečer nebylo stepování slyšet kvůli hlasité hudbě.

Druhá část večera měla gradující tendenci. První byla choreografie Closed Memory od Zuzany Šimákové a Jonáše Dolníka, v ní tanečníci vystoupili spolu s Leilou Labiodovou a Kristinou Kornovou. Dominující kulisou v tomto kuse byl bílý paraván, za jehož stěnami se odehrávala každodenní dramata života. Kompozice tohoto díla se vyznačovala zajímavými duety, sóly a propletenou partneřinou. Proudící emoce z jeviště na diváky měly spíše pochmurné vyznění. Poté však následovala choreografie Wash It out. Charismatický a především vynikající sólista baletu Národního divadla Ondřej Vinklát vystoupil v komickém triu s Mathiasem Deneuxem a Gustavem Skálou. Tento bývalý tanečník se nebojí si ze sebe udělat legraci a ukázat „špeky“ na břiše. Další dva tanečníci tvořili svými vypracovanými těly ke Skálovi kontrast, který vyvolával řadu humorných situací.

Následující choreografie První sníh atmosféru trochu ochladila. Několik let staré dílo Tomáše Pechara přenášelo na diváky až mrazící atmosféru mezi partnery. Duet Anny Knollové a Jakuba Raška se vyznačoval nevšedními zvedačkami, kde partner náročně pracoval s těžištěm partnerky, výkon obou tanečníků zaujal profesionalitou a elegantním tanečním vyjádřením.

Publikum opět rozehřál neotřelý duet To Be… Continued: Gianvito Attimonelli a Marina Zhukovskaya nejdříve přišli na jeviště jako stařečkové, ale postupně omládli a ukázali divákům vtipné duo plné nadsázky a zajímavých tanečních kreací, předvedli i twist a stojku. Dílo bylo rovněž doplněno projekcemi v podobě grotesky. Choreografie měla potvrdit myšlenku, že není důležité, kolik člověku je, ale na jaký věk se cítí.

Večer vyvrcholil choreografií Petite Cord, parodií na Petite Mort Jiřího Kyliána. Na paškál si Marek Svobodník vzal i Mozartovu skladbu. Velice nápaditá choreografie využívala klišé použitá v choreografii Petite Mort a volně rozehrávala tuto tematiku. Kordy vystřídalo šampaňské a skleničky, ovšem nechyběla ani pojízdná krinolína, číšník na bruslích a pro jistotu i kord. Publikum rozesmávaly promyšlené pohyby, gesta i důmyslné vtipy. V choreografii předvedli své taneční umění Andrea Kramešová, Lenka Hrabovská, Radka Slatinská, Mathias Deneux, Matěj Šust, Ondřej Vinklát, Marek Svobodník, Richard Hlinka a Vlastimil „Bocca“ Hradil.

Poté následovala nejen děkovačka, ale také taneční přídavek v duchu poslední premiéry Národního divadla Decadance Ohada Naharina. Toto taneční číslo bylo zároveň rozlučkou pro Viktora Konvalinku, který odchází od příští sezony do švédské Norrdans company. Konvalinka nezkazil překvapení a divákům zatančil.

Tímto přídavkem byl druhý galavečer uzavřen, humor a parodické vyznění, ale i každodenní lidská dramata předvedli choreografové-tanečníci Národního divadla a ukázali, že mají co nabídnout. V pestrém představení si každý našel tu svou choreografii, která ho oslovila nejvíce. Čím více nadsázky a vtipů, tím lépe. Publikum takové choreografie oceňuje, velice jsou oblíbené parodie známých baletů. Snad budou tanečníci z Národního divadla v Praze i Brně pokračovat dále v neotřelých nápadech a přinesou inovace do své choreografické tvorby.  

Psáno z představení 1. a 3. července 2015, Divadlo Broadway, Praha.  

Galavečer

Down from Upside
Choreografie: Alice Petit a Morgane Lanoue
Hudba: Henry Purcell (Cold Song) a Abel Korzeniowski (Song of Time)

Solo from Port 9
Choreografie: Viktor Konvalinka
Hudba: Asaf Avidan & the Mojos (Maybe You Are)

23:47
Choreografie: Benjamin Husson
Hudba: Glenn Miller Orchestra a Sigur Rós

Subway
Choreografie: Zuzana Šimáková
Hudba: Goldfish

Balance – duet z choreografie
Choreografie: Adam Sojka
Hudba: Petr Duchalík, Martin Svobodník, Radek Hanáček a Adam Sojka

ND3 – Zemřeš smrtí bongo-bongo
Choreografie: Matěj Šust a Marek Svobodník
Hudba: Funki Porcini (Incredible thing), 16 Megatons, Ekman (Antennas Overture)

Closed Memory
Choreografie: Zuzana Šimáková a Jonáš Dolník
Hudba: Ghost Dog, I origins a John Legend

Wash It out
Choreografie: Ondřej Vinklát
Hudba: Monkey Business (Piece of My Life), Louis Armstrong (What a Wonderful World)

First Snow / První sníh
Choreografie: Štěpán Pechar
Hudba: Max Richter

To Be… Continued
Choreografie: Gianvito Attimonelli a Riccardo de Negris
Hudba: The Barry Sisters (Chiribim Chiribom), Sydney Bechet (Si Tu Vois Ma Mère)

Just Solo II
Choreografie: Viktor Konvalinka
Hudba: Seal (People get ready)

ND3 „Petite Cord“
Choreografie: Marek Svobodník
Hudba: W. A. Mozart