Je to skoro neuvěřitelné, ale taneční veletrh Dance Life Expo je již za námi. Víkend nabitý tancem utekl v Brně jako voda a návštěvníci se už těší na další ročník. Z DLE se stává tradice, a to je dobře. Nikde jinde v Česku nenajdeme pohromadě tolik různých tanečních stylů, sportovní tanec vedle jevištního, orientální tance vedle streetu, workshopy, představení, performance, battly a soutěže se skvělou atmosférou. DLE snad alespoň trochu pomáhá bourat hradby mezi vyznavači rozličných tanečních stylů, které ještě stále existují. Z workshopů a vystoupení Workshopy a nejrůznější vystoupení probíhaly v neděli do pozdního odpoledne. Výjimečný byl především master class klasického tance primabaleríny Adély Pollertové, která po sólové kariéře v Hamburku a pražském Národním divadle založila vlastní baletní studio, classical jazz Sirpy Möksy spojující klasickou techniku s jazzovým tancem. Příjemným byl i workshop Španělky Agurtzane Pérez Olóriz, spojující contemporary a moderní tanec. Od letošní sezony nový demisólista Národního divadla Brno Martin Svobodník svůj workshop vedl ve stylu propojení street dance a contemporary. Opět bylo v pohotovosti Theatre Stage, tedy scéna spíš komorního jevištního charakteru, kde vystupoval podruhé slovenský Bralen nebo studenti pražské HAMU. Soubor BaToCu přivezl ochutnávku své tvorby čerpající z tradiční hudby a tance západní Afriky. Ve společném vystoupení tanečních divadel Bralen a MAXIMVS uvedl slovenský soubor choreografie, které má již delší dobu ve svém programu, například Nádei, Dolcenera nebo Světlo ve stínu (z repertoáru TD MAXIMVS), pouze v částečně novém obsazení. Znovu se představili také studenti brněnské konzervatoře, kteří vystupovali v klasickém i moderním repertoáru. Zvládli například velmi hezky a čistě adagio z pas de deux Medorry a otroka z baletu Korzár, studenti ale dobře ovládají i moderní taneční techniky s akrobatickými prvky, viděli jsme rovněž vystoupení nejmladších žáků v taneční gymnastice. I na velkém pódiu v přízemí, tedy Show Stage, se během víkendu konal program hodně různorodý a zahrnoval i divadelní čísla. Například v neděli se tu připomněl balet Národního divadla Brno, který ale diváky nelákal na klasiku, ale na moderní duet Edit Piaf. Své místo tu měly krátké show standardních a latinskoamerických tanců v produkci Art 4 People, velký prostor měla taneční mládež se svými oblíbenými streetovými styly. Vystupovali zde účinkující od juniorských po dospělé kategorie, jakož i velké formace. Zájem diváků byl obrovský a výstavní budova se hudebním doprovodem téměř otřásala v základech. Nezanikly ale ani jiné styly. V sobotu se zde úspěšně prezentovala škola tance a stepu manželů Bartůňkových, jejich studenti, a především studentky, předvedli, že step v dnešní době vstřebává podněty od oblíbených stylů současnosti. Mladí ho směle kombinují s prvky jazz dance, výrazového tance, ale i hip hopu a break dance, i s příslušným hudebním doprovodem – stepovat se dá rovněž na rap, jak jsme mohli na vlastní oči vidět. Oblíbené jsou také styly čerpající z folkloru, zejména módně označovaný „tribal“ směr vracející se k prvkům tanců tradičních společností, a pak velká škála orientálních tanců, v oblibě jsou turecké, arabské a vůbec z maloasijské oblasti, ale trendy je též Indie, a to nejen moderní Bollywood, ale i tradiční tance, stejně jako inspirace Dálným východem. Šátky, study, vějíře, křídla, lehce vířící oděvy poseté šperky, uměřenost není cílem. Většina skupin a tanečnic kombinuje tradiční prvky do tanců tvořených podle vlastní fantazie, ale některé soubory sahají k originálnímu lidovému materiálu. Pak ovšem často musí i mužský kostým obléci ženy. Na Show Stage se ale objevil také ryze mužský a mužný tanec, například charismatický flamencový tanečník Mateo Gallito. Pod tímto pseudonymem se skrývá slovenský rodák z Bratislavy Matúš Kohútek, který španělský tanec studoval v Malaze, Seville a Jerezu de la Frontera a nasál do sebe hodně z jižanského temperamentu. Na Show Stage dostalo prostor k prezentaci také brněnské studio Cyranovy boty, které je unikátní svou prací s postiženými, pro něž je možnost umělecké činnosti a veřejného vystoupení obrovskou šancí k realizaci. Hovoří o sobě jako o integrované taneční skupině a není to nadsázka, pedagogické vedení je obdivuhodné a dokáže rozjasnit život i lidem s opravdu závažným handicapem. Mnoho souborů se přišlo představit i na krátké vystoupení a rozhovor do Óčko Stage mezi stánky vystavovatelů. Probíhaly zde krátké rozhovory s hlavními hvězdami festivalu, hip hop battly nebo prezentace tanečních stylů. Soutěže, soutěže, soutěže Letošní ročník DLE byl rájem pro všechny tanečníky stylu pole dance, neboť jedním z partnerů festivalu byla firma X-Pole, která pro tento styl vyrábí příslušenství. Během tří dnů se konalo mnoho workshopů s velkou účastí, která dokazuje vzestup popularity této disciplíny v posledních letech a jeho sportovní i umělecké ambice. Svou přítomností poctily veletrh také hvězdy světového pole dance, jako jsou Anastasia Skukhtorova a Evgeny Greshilov z Ruska. V rámci sobotního večera byly rovněž uděleny ceny Dance Life Expo Award vítězům soutěže v Pole Stars 2013. Hlavní cenu převzal z rukou pořadatele Michala Nejezchleba a hosta veletrhu Vlastimila Harapese Brazilec Gui Wandrese, druhé místo patřilo Růženě Halamkové a třetí oceněnou se stala Anna Nikulina, cenu publika získala Anastasia Akentyeva. Soutěžilo se průběžně i v jiných žánrech. Na Show Stage proběhlo v neděli dopoledne finále hlavní taneční soutěže DLE a castingu do tanečního filmu U CAN, sobotní večer patřil soutěži formací CDO Mistr mistrů (kterým se stala taneční škola Miracle s choreografií moderního tance) v rámci oslav 20. výročí partnera veletrhu Czech Dance Organization. Ředitelka CDO Miluše Petrová se zamýšlí v praxi CDO nad možnostmi i úskalími propojování jednotlivých tanečních žánrů v rámci českých i mezinárodních soutěží: „Česká taneční organizace patří do skupiny IDO (International Dance Organization) a jako všechny její národní společnosti zastřešuje tři sekce: artovou (jazz, modern, contemporary, balet, show dance, step, belly dance), streetovou (disco, hip hop) a special couple (speciální párové tance, street latino show). Problém při organizaci soutěží je právě skloubení finančního a prostorového zajištění s kvalitním zázemím i tanečním parketem pro všechny žánry. Artové disciplíny jako balet, modern a contemporary často vyžadují divadelní prostor a vzhledem k velkému množství sól či duetů nepotřebují tak velké zázemí, jak je tomu například u streetových formací, za to jsou ale časově i divácky náročnější, nemluvě o kvalifikované porotě. Většina soutěží, při kterých mísíme různé disciplíny, se proto musí konat ve velkých halách, které jsou schopné pojmout velké množství účinkujících. Na takových místech pak ale samozřejmě máme zase problém zajistit ideální podmínky například baletním číslům, což mnohdy zástupce těchto žánrů odradí. Přitom podobná organizace se světovým zastoupením v Čechách není, a proto bychom chtěli do budoucna podpořit scénické taneční umění a povzbudit tanečníky a taneční školy jakéhokoli zaměření k účasti na našich akcích. Naše organizace také pravidelně pořádá školení lektorů i porotců pro všechny taneční žánry s možností získání mezinárodně platného certifikátu.“ Flashmob o krok k cíli Setkání tanečníků různých žánrů se podařilo také při pokusu o rekordní počet tanečníků na flashmobu DLE. Loňský rekord byl účastí 632 tanečníků sice překonán, ale vysněná tisícovka, bohužel, nepadla, na tu si budeme muset zřejmě počkat na příští ročník. Důvodem bude určitě též nakumulovaný program celého veletrhu, neboť v době konání flashmobu dále běžely i workshopy v ostatních studiích a show ve všech stagích. Je ovšem pravda, že pokud by se měli zápisu účastnit všichni přítomní tanečníci, musela by se akce přesunout na nejbližší stadion, protože by se těžko do jednoho prostoru brněnského výstaviště vešli. O důvod víc, proč vyrazit na Dance Life Expo i příští rok.
Dance Life Expo – třetí ohlédnutí
reportáže
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Scales - Taneční performance, která zkoumá propojení člověka a technologií
zprávy -
Zemřel Milan Sládek, průkopník slovenské pantomimy
zprávy -
Šeherezáda se na prkna Národního divadla vrací po padesáti letech, tentokrát v podání Maura Bigonzettiho
zprávy -
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
recenze -
Pátá kapitola Emergency Dances trvala pět hodin. Dlouhé přestávky utlumily zájem, otevřenost i pozornost diváků
recenze
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 5 dny
pierrot_le_fou
Romane, moc díky za tu první reakci. Cením si na ní zejména toho, že se pokouší otevřít prostor k rozmluvě o věci jako…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 11 dny
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 11 dny
Petr K.
To je dost trapný pokus otočit co jsem napsal přesně naruby. Realita je, že svět je přeplněn zajímavým obsahem a kdo se…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 11 dny
Roman Zotov-Mikshin
Jojo… znáte ten vtip?Starý včelař umírá a všichni blízcí jsou kolem něho a ptají se: ty jsi tak starý a moudrý, řekni…
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 11 dny
Petr K.
On tenhle pohled na kritiku občas bývá prezentován jako konec umělecké kritiky, protože krom jiného znamená, že recenze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 12 dny
Roman Zotov-Mikshin
Preference, vkus recenzenta tím pádem přináší obrovské omezení samotné kritice - dekódování umění probíhá jen skrze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
Hana Polanská
Je škoda, že v článku není uvedeno, kdo za tím štěstím, že máme Hamiltona (a nejen jeho, ale i další dědice a ikony…Jakákoli jedinečnost. Julyen Hamilton zase v Praze