Cirkopolis: Cirkus živě, cirkus žije

OVVIO. Foto: David Konečný.

Autor Hana Strejčková

Spousta lidí, rozesetých po obrovské ploše bývalého kasárenského „buzerplacu“, výskot dětí, teplé počasí a různorodá venkovní představení, navozovaly příjemně konejšivou, předprázdninovou atmosféru. A v tomto duchu se návštěvník v každou celou hodinu mohl přesouvat k jednotlivým produkcím nebo zdálky pozorovat létající předměty, vzdušné akrobatky či podivuhodné pohybové kreace. Pětidenní přehlídku zahájila vernisáž výstavy dvorního fotografa pod názvem David Konečný na festivalu Cirkopolis. Letní edice uvedla hned dvě premiéry.

Belgická dvojice Gaëlle Coppée a Denis Michiels sestavila z osmnácti kapitolek a žonglérského umění příběh hlubokého přátelství, navíc bez náznaku patosu, zato s mnoha úsměvnými situacemi. Jejich představení Mousse (čes. Pěna) se vyžívalo v absurditách, naivitě, opakování triků, a současně plynulo lehce a nenásilně. I přes lámanou angličtinu zdařile komunikovalo divadelními prostředky. Druhou premiéru uvedenou na festivalu Cirkopolis - Suitcaseboarding - charakterizovaly kufry a unifikovaně ustrojení performeři v elegantně padnoucím obleku. Soubor tYhle sestavil mezinárodní tým (Felix Baumann, Sean Henderson, Lukáš Karásek, Johana Pocková), který se aktivně postavil cestovní abstinenci. Se zavazadly a kolem robustního jevištního objektu – variabilního kvádru, jenž v rozloženém tvaru poskytl šikmé plochy k pohybu, se aktéři hemžili, padali, tančili, beze zbytku využívali svých fyzických dovedností, pohybové průpravy a klaunských technik. Chvílemi se dokonce objevovaly sekvence plynutí vzhůru, jež asociovaly suspenzní pohyby francouzského tanečníka Yoanna Bourgeoise. 

Absolventi cirkusových škol

Je zajímavé, že hned první večer festivalu patřil třem experimentálním dílům od umělců, kteří mají zkušenosti ze zahraničních cirkusových škol. Rotterdamskou Codarts Circus Arts absolvoval žonglér a mág Aleš Hrdlička a skotská akrobatka s duší klauna Hannah Lennox. Svůj první projekt Link the Click vytvořili pod společným názvem Balancelaots. Jejich práce v komediálním žánru se zaměřila na hru s online a offline realitou, kterou vyšperkovali cirkusovými disciplínami. Lehce chaotický a zbrklý tvar plný sympatické energie situovali do variabilního vozíčku, jenž také plnil funkci mobilního pódia.

Další z duetů Kolektiv Lapso Cirk, Španěl David Diez Mendez a Tomáš Václavek, původem ze Slovenska, se setkali v italském Turíně při studiu cirkusové školy Flic. Jejich představení OVVIO, které se tuzemskému publiku představilo již v roce 2017 v prostoru Jatka 78, testovalo zákon gravitace a odvahu čelit netradičním výzvám, jako například zasednout dvě vysoké desky, spojené ve výšce pouhým zapřením se o sebe, nebo dokonce po takových stříškách stoupat výš. Představení vystavěné na hře „kdo z koho“, zda vyhraje materiál, nebo lidská vytrvalost a síla, vyvrcholilo balančním experimentem s dvěma trámy opřenými o židle tak, aby v symbióze s lidskou tíhou popíraly zákon o zemské přitažlivosti. Zatímco OVVIO adaptaci z divadelní verze do outdoor formátu v podstatě nepoznamenalo, u představení Filipa Zahradnického Collection of Sceptical Pleasures intimita komorního prostoru chyběla. Absolvent dánské cirkusové školy The Academy of Modern Circus uvedl svou premiéru, v níž podrobil pohybovému výzkumu ne zcela tradiční předměty a zasadil je do surrealistického kontextu exponátů, v Paláci Akropolis v rámci zimní edice. Nynější otevřenost poloarény, podvečerní světlo a okolo trvající ruch tepající společnosti působily až rušivě a mnohé detaily, tak křehké v divadelně nasvíceném sevření, se stíraly.

Nad zemí 

Při pohledu na triptych ženských projektů Narušení Cirkusu TeTy – Vrány od uskupení Holektiv – Fish Eye Elišky Brtnické se i navzdory mnoha odlišnostem nabízí shoda v osobité stylizaci a snaze najít záchytný bod ve vzduchu. Sólo Brtnické, které bylo v únoru situováno do kobky na pražské náplavce a využilo pevné skleněné okno k lezení po přísavkách na transport skla, se v Kasárnách objevilo v obrovském akváriu, původně vytvořeném pro performanci Nesnesitelná tekutost bytí Víta Neznala. Artistka se ocitla v průhledném, a přesto uzavřeném světě. Opět putovala po stěnách a transformovala se manipulací s bílou rourou. Vytvořila velmi zvláštní kontrastní obraz osamocené bytosti v čtyřstěnu, oddělené nosným sklem od desítek lidí. V Narušení, adaptovaném z divadla pod širé nebe, si dvojice Pavla Rožníčková a Veronika Smolková nahrávala na komediální smeče a sobě navzájem si nejlépe posloužily jako terče vtipu. Vzájemné soutěžení a poměřování, úpravy sestavy židlí v čele s jednou závěsnou židlí určenou k vzdušné akrobacii, vystačily na svižnou a svěží půlhodinku zábavy. Naopak Holektiv se od humoru odpoutal a v taneční performanci pevně ukotvené ke scénickému objektu – točně s vertikální tyčí – se vydal na folklorní pouť s oporou živé hudby v podání přední české violloncelistky Terezie Vodičky Kovalové.

Osmý ročník pražského festivalu Cirkopolis se díky zimní a letní edici stal ve své historii výjimečným. Přitáhl pozornost nejširší veřejnosti, motivoval umělce a oživil lokality hlavního města.  

Psáno z festivalu Cirkopolis, 7. – 11. června 2021, Kasárny Karlín.