Cirk-UFF, den první: Artisté se usídlili v Trutnově

Libor Kasík. Foto: Miloš Šálek.

Autor Alexej Byček

Jak vůbec vznikl nápad vytvořit v Trutnově festival zaměřený na nový cirkus?
Ten vznik byl zajímavý – chtěli jsme s rodinou z Prahy někam, kde je hezká příroda, a na internetu jsem našel, že se v Trutnově staví neuvěřitelné divadlo. Vyhlašovali konkurz na provozovatele, který se mi podařilo vyhrát, a tím pádem bylo jasné, kam se přestěhujeme. Už tehdy v roce 2009 jsem věděl, že to bude chtít festival, no, a po zkušenosti s tím, jak funguje hlavní sál Uffa a po vystoupení Cirku La Putyka jsme měli jasno i s žánrem.  

Od té doby máte za sebou pět ročníků… Na co se při přípravě nejvíc těšíte?
Obecně mám důležitý rituál – nechat vyrobit megaboard festivalu – ten bývá hotový tak měsíc předem. Potom asi týden před začátkem přijede Jirka Turek a staví se stan. To už přichází tréma. Z letošního programu každopádně musím říct, že se nejvíc těším na představení Filament, které máme vlastně náhodou. Původně jsme měli nasmlouvanou jinou inscenaci, ve které se ale zranil jeden z performerů. Tak jsme oslovili Josepha Pinzona a ten u nás rezidenčně dodělal projekt s artisty z USA, Montrealu nebo Berlína.  

O Filamentu uvedeme více na konci. Nyní však k celému prvnímu dni… 

Zahajovací řeči se kromě Libora Kasíka zúčastnil i David Eriksson, performer, který se v současnosti dostává od fyzičtějšího projevu spíše ke klaunství. Svérázným číslem s pingpongovými míčky, zubními kartáčky i dalšími proprietami navnadil na svá celovečerní vystoupení. Poté se diváci přesunuli k bazénku postavenému mezi budovou Uffa a šapitó, kde se objevili francouzští artisté z La Compagnie Barolosolo. V akrobatickém koncertu Île O využili zejména hudební klaunství a balanční akrobacii. Komika stála na tradičním pojetí dvou klaunů – jeden byl zdrženlivý, zdánlivě nad věcí a ostýchal se vody, druhý do ní naopak suverénně nakráčel i s hudebními nástroji a dobrosrdečně se snažil svého partnera zachraňovat ze všech ohrožujících situací. Těch bylo na výsost mnoho a aktéři je nápaditě překonávali. Zejména moment, kdy klaun balancoval na bederním pásu se čtyřmetrovou tyčí, na jejímž vrcholu hrál na kytaru jeho ostýchavý kolega, byl dechberoucí.

Po divadelní pauze vyplněné koncertem kapely Circus Problem se dav nahrnul do šapitó, v němž se předvedli mladí. Francouzské duo Coline et Valentin naprosto dekonstruovalo tradiční cirkusový či divadelní výstup a samo označilo své číslo za „taneční marasmus“. Při vystoupení se (zdánlivě) sotva drželo na nohou a přepadaly je všelijaké záchvaty, ať už smíchové, či depresivní. Přesto předvedlo triky na vysoké úrovni a jeho koncepce byla ve své bizarnosti vlastně o to zajímavější. Po něm se ukázali členové Cink Cink Cirku jako slibná česká generace v cirkusových uměních, ale i v pantomimě. Celek pak završili Šárka Bočková a Vojtěch Fülep coby zavedení performeři a předvedli velmi poetický výstup nazvaný 3CM.

Před závěrečnou projekcí a party se nakonec objevil hlavní bod večera, inscenace Filament. V ní autoři, inspirovaní poetikou osmdesátek ve stylu filmu Pomáda, uskutečnili velmi americky pojatý koncept cirkusové show. Jednotlivé výstupy propojovaly vcelku jednoduché příběhy a výjevy ze života teenagerů, jejichž zábavou je kromě neustálých selfies a facebookového „lajkování“ také třeba akrobacie či žongláž. Koncept umožnil každému z osmi artistů plné předvedení jeho hlavní dovednosti. Je třeba říci, že v těch byli opravdu na velmi vysoké, v Česku málokdy viděné úrovni. Špičková byla akrobacie na zavěšeném kruhu a na šále. Za nejpůsobivější výstup ovšem považuji číslo s hula-hup obručemi. Artistka oplývala skvělou technikou, klíčové však nebylo to, ale agresivní energie (jakou vyžadovala situace, když zjistila, že ji přítel podvádí), kterou koncentrovaně vložila do svého projevu. Naprosto tak vyniklo i její ženství a etuda v tomto energickém nasazení nemá v představení rovných. Dramaturgická linka Filamentu byla samozřejmě završena happy endem. Její jednoduchost však nemusí být na škodu. Naopak, viděli jsme artistický nový cirkus, který nás mohl inspirovat, abychom se v našem prostředí nesoustředili jen na nezbytnost propracované divadelní linky, ale plně docenili formální provedení. Cirkus je virtuozita, zábava i poetika a v těch nastavil první den festivalu Cirk-UFF laťku skutečně vysoko.

Psáno z festivalového dění 3. června 2016, Cirk-UFF 2016 Trutnov.  

Cirk-UFF 2016 – 6. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu

Île O
Režie: Mathieu Levavasseur, William Valet, Laurent Desflèches, Sébastien Lalanne a Michel Cerda
Kostýmy: Odile Hautemulle
Light design: Marieke Lanoye
Sound design: Frédérick Miclet  

Uno? Due? Tre?
Dopeshow Vol. 2 / Championnat / 3CM
Koncepce: Cink Cink Cirk, Coline et Valentin, Šárka Bočková a Vojtěch Fülep   Filament
Autor a režie: Joseph Pinzon
Choreografie: Paul McGill
Kostýmy: Malia Miyashiro-Harmon
Light design: Brian Kim
Hudba: Christopher Given Harrison