Tanečník Jiřík promlouvá v díle Words of Apology o společnosti, o sobě, o ranním čaji z Dálného východu, turismu nebo ovesném cappuccinu. Je naléhavý a přímý. Dotkne se mnoha témat, jako je globalizace, média, anonymita, individualismus, všeobecná skepse a ztráta osobní zodpovědnosti. Jádro sdělení, kterým se zabývá, formuluje v anotaci: „Tato inscenace je pokus o to, jak najít sám sebe ve světě, který vrní, pípá, vibruje a zahlcuje.“
Na scéně se objeví nečekaně. Bezprostřednost a humor se prolínají celou inscenací. Jiří vystupuje z každodennosti a reflektuje, co mu na současném chování společnosti přijde nesmyslné, směšné anebo naopak smutné. Převážně mluví a svou zpověď doprovází krátkými pohybovými vazbami, jež se opakují nebo varírují. Pracuje s motivy a jeho existence na jevišti se proměňuje ve změť vět a pohybů. Nesnaží se pantomimicky znázornit, co vychází z jeho úst. Své tělo nechává promlouvat, energicky a bez cenzury. Právě jeho naléhavost diváka v některých chvílích až zahlcuje. Přehlcení je ale zároveň jedním z témat inscenace.
Pro performera není signifikantní jen jeho nahota na jevišti a silně fyzický projev, ale například i způsob řešení světelného designu. Řady lampiček pověšených ze stropu kontroluje sám, ovladači, které jsou součástí scénografie.
V průběhu inscenace mnohokrát zazní věta „Nejhorší lidská vlastnost je to, že si zvykneme na všechno“, která zůstává divákovi v hlavě a občas lze cítit vlezlou bolest, jež způsobuje. Slova, která pálí v hrdle i na jazyku. Jsme slepí ke své zodpovědnosti? Jak často reflektujeme svůj způsob života? Jaký máme vztah ke klimatické krizi a ostatním aktuálním celospolečenským tématům? Jak nás formuje prostředí, ve kterém žijeme?
Pro člověka, který si uvědomuje zodpovědnost za své činy, může být každý den plný vědomých rozhodnutí. V překotném shonu všednosti ale většinou nemáme čas na zastavení se a přehodnocení svého chování. Necháváme se formovat společností a strukturami, které nás obklopují. Words of Apology je společensky angažovaná performance, upozorňující na přešlapy dnešní doby.
Jiří Šimek se snaží najít „jádro zla“, vysvětlení pro různé negativní společenské jevy. To je těžko dosažitelný cíl. V pozadí celé inscenace je ale znatelný výzkum a nahlížení na danou problematiku z mnoha úhlů pohledu.
Po první části začíná pauza, kdy je prostor pro kladení otázek autorovi. Tak se na premiéře otevřela diskuze probíhající v příjemné, neformální atmosféře. Následovala krátká druhá část, v níž se Jiří vypořádával s potopou, kterou lidstvo svým chováním neodkladně způsobilo. Právě propojení silných metafor s racionálními poznatky o stavu společnosti podněcovalo diváka k zamyšlení se a obrácení do vlastního nitra, do svého svědomí.
Psáno z premiéry 7. října 2019, NOD.
Words of Apology
Performer/tvůrce: Tanečník Jiřík (Jiří Šimek)
Scéna/technika/světla: Jiří Šimek a Štěpán Hejzlar
Zvuk: William Valerián
Premiéra: 7. 10. 2019
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?