Týýjóó! – S diváky daleko za hranice vkusu

Radim Vizváry. Foto: Vojtěch Brtnický.

Ne každý se umí zasmát sám sobě. A když něco takového chce umělec po divákovi a nastavuje mu chvílemi velmi nelichotivé zrcadlo, dostává se tak na dost tenký led. Vizváry se ve své klaunerii Týýjóó! zaměřil na intimní a tajné libůstky z dospěláckého života, které postupně, a navíc s gradující razancí, bez ostychu, odkryl na jevišti.

Dětinské i perverzní

Nafukovací panna, prezervativy ani věrná gumová napodobenina mužského přirození by snad nikoho tolik nešokovaly, kdyby si s nimi na pódiu nehrála postavička tolik připomínající malého kluka. Vizváry s bezelstným, naivním výrazem dítěte se jako by poprvé seznamoval se širokým sortimentem sexuálního průmyslu.

Zastihli jsme ho v den jeho narozenin, které s patřičným nadšením prožíval a natěšeně rozbaloval jeden dárek po druhém. Různě objemné krabice s mašlemi skrývaly vždy nějakou tu hračku pro dospělé. Humorné situace vznikaly díky tomu, že Vizváry žádnou ze svých získaných rekvizit správně nepoužil. Prezervativy žvýkal jako žvýkačky a s velkou radostí, nebo naopak se zklamáním, hodnotil jejich jednotlivé příchutě. Náhodně vybraného diváka nechal nafouknout gumovou pannu, aby si s ní o chvilku později společně hráli na jevišti jako s míčem, a umělé mužské přirození vodil na vodítku a přátelsky ho drbal jako malého pejska.

Verbální projev představovalo po celou dobu neurčité žvatlání, ze kterého jen občas vyniklo nějaké jasně artikulované slovo. Zejména často se opakující: „Týý! Jóó!“, kterým Vizváry nikdy nezapomněl podtrhnout své dětinské nadšení z nově objevené věci. Právě přehnané a nepatřičné nadšení se v průběhu představení mohlo začít zdát ohrané a stále méně upřímné, čím více bylo publikum šokované a třeba i znechucené.

Trochu zvrhlá klauniáda 

Nechyběla ani klasická situace se sledováním porna. Srandovní postavička si ho jako by omylem pustila na nově darovaném iPhonu. Zpočátku ho sledovala jen s velikým ostychem, ale nechala se unést a vše brzy dospělo k očekávanému vyvrcholení. Samotné provedení sexuálního uspokojení bylo tak neočekávané a šokující, že se snad opět začali smát i ti, které už to předtím omrzelo. Vizváry ohodil jeviště takovým množstvím bílého jogurtu, které by neočekával nikdo ani v těch nejdivočejších představách. Naštěstí celkový, velmi nechutný efekt tlumil fakt, že umělec nijak neskrýval skutečný kelímek od jogurtu, proto byl snesitelnější i moment, kdy si začal olizovat ruce a nabízel na ochutnání i publiku. S něčím takovým už se dokáže ztotožnit jen málokdo, ale na druhou stranu našli se i tací, co ochutnali. Jako ve správné klauniádě nechyběly létající barevné konfety ani obličejové pády do dortu, jen výběr a použití ostatních rekvizit se lišil a hranice perverznosti a vkusu byly mnohokrát značně překročeny. Dnešní publikum už je na divadle zvyklé na všemožné extrémy, avšak v tomto případě trochu děsí představa, kam až se dá zajít a co by na takové dílo řekly třeba dnes už nežijící legendy české pantomimy.  

Psáno z pražské premiéry 5. listopadu 2015, Palác Akropolis.  

Týýjóó!
Koncept, režie a interpretace: Radim Vizváry
Produkce: Jakub Urban