Striptýz
„Předjímání ideje“, „znak postmodernismu“, „uměle vykonstruovaný erotismus“… O čem to mluvím? Přece o Striptýzu! Díky sémiotickému diskurzu Pereho Faury jsme pochopili, že striptýz může nabídnout daleko víc než jen pokleslou zábavu. Toto představení je toho důkazem! Nejprve sledujeme parodii slavné filmové scény ze Striptýzu s Demi Mooreovou. Na diváky míří stativ s kamerou, ale nezdá se, že by to mělo nějaký zvláštní účel. Docela nás překvapí, když zjistíme, že kamera v průběhu představení nahrávala reakce diváků, aby se pak mohly promítat na velké plátno. Dobrý trik! Kromě vtipné a sofistikované přednášky o fenomenologii striptýzu mě nesmírně bavilo sledovat scénu z filmu a zároveň s ní i simultánní tlumočení filmové choreografie v podání Pereho. Celé představení bylo postaveno na myšlence, která byla komická a zároveň inteligentní.
Autor: Olga Fraitová
AL13FB<3
Fernando Belfiore nás přivádí do světa vysokého napětí hned od chvíle, kdy vstoupíme do jeho prostoru: hlasitý pop, podlaha v barvě duhy, kolem dokola náhodně poházené neidentifikovatelné předměty a do toho jeho nepřehlédnutelná tančící postava připomínající popového zpěváka z otřepaného videoklipu. Co je tohle za svět? Co je zač ten zvláštní člověk, který podivně tancuje, mluví a svíjí se? Jak dlouho to už asi předváděl před tím, než jsme přišli? V nakumulovaném úvodu prohlásil, že tu je, aby promluvil až do hloubi našich srdcí – ale dokáže to vůbec? Belfiore na sebe vrství obrazy a hudbu: meče z Hvězdných válek a železné masky, pop, operu a tribal. Zdá se, že jemu to všechno dává v jeho světě smysl. Ale co si z toho máme odnést my, zmatení diváci?
Nečekejte, že vám představení AL13FB<3 poskytne mnoho odpovědí, za to by vás ale mohlo rozesmát a udivit, a to možná stačí.
Autor: Stella Mastorosteriouová
Douglas
Pozor! Situace v plzeňské dokonale rezivé Papírně je nestabilní a křehká. Na roli stočeného baletizolu stojí muž, vedle sebe má tři nakloněné nepevné staré židle. Nakonec seskočí a tím rekvizity kolem sebe uvede do pečlivě promyšleného dominového efektu. Je to Robbie Synge v úloze Douglase – stavitele či pátrajícího jevištního mistra, který neustále utřiďuje soubor jednoduchých předmětů: bádavě jako chlapec váže provazy, zapojuje a odpojuje kabely, balancuje na otáčejícím se válci, sestavuje židle a světla. Jde o prostou jevištní fyziku, Synge však může být Sisyfos či kterýkoliv osamělý muž zabraný do vytváření věcí od nuly. Upřímně zvídavý a nevinně odvážný Synge živě evokuje obnaženou sílu lidské tvořivosti.
Autor: Jelena Mihelčićová
Psáno z festivalového dění 22.–24. dubna 2016, Plzeň.
Striptýz
Koncept, vedení a video: Pere Faura
Hudba: Carlos Jobim a Annie Lennox, mixáž Ivo Bol
Světelný design: Paul Schimmel a Pere Faura
AL13FB<3
Choreografie: Fernando Belfiore
Dramaturgie: Katarina Bakatsaki a Bruno Listopad
Hudba: Steve Martin Snider
Světelný design: Tomas Vondracek
Scénografie: Nikola Knezevic
Umělecké vedení: Suzy Blok
Douglas
Choreografie: Robbie Synge
Hudba a interpretace: David Maxwell
Světelný design: Brian Gorman
Dramaturgická asistence: Peggy Olislaegers
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace