The Choice – Máme vůbec na výběr?

The Choice. Foto: Kamil Hauptmann.

Atmosféra během prvního festivalového dne byla plná tichého očekávání a slavnostního napětí. Není divu, na jevišti se během premiéry The Choice měly po několika letech objevit hned dvě výrazné osobnosti ostravské divadelní scény, které jejich profesní cesty zavedly daleko od moravskoslezské metropole. Tanečnice Markéta Pospíšilová se spolu s hercem a muzikantem Igorem Orozovičem připojili k rozmanitému týmu kolem mladého španělského tvůrce a odvážně vpluli do světa současného tance a tanečního divadla. Spolu s dalšími dvěma interprety, Natálií Paulasovou a Alexandrem Volným, tvořili poměrně kontrastní obsazení, což, jak se v průběhu večera ukázalo, mělo svůj specifický význam.

Do hovorem ještě rozechvělého hlediště vstupovali aktéři ze dveří po stranách sálu, civilně, pomalu a bez viditelných emocí. Ticho prořízl až hlas „vypravěče“ (Igor Orozovič) – pozorovatele, komentátora, jakési spojky mezi světem na jevišti a diváky, ale i hybatele událostí, pro trojici postav ne vždy příznivých. Ty se na jevišti nejdříve jen míjely, postupně si hledaly svůj prostor, pomalu odkrývaly svůj charakter. V pohyblivých hranolech s nataženou silnou fólií se prodíraly „na svět“, aby po zbytek času zůstávaly jejich kroky usměrňovány, a občas limitovány, různě se transformujícími kovovými konstrukcemi v důmyslné scénografii Pavla Knolleho.

Dvě tanečnice a jeden tanečník, k nimž se v určitých pohybových momentech připojoval také „vypravěč“, se prolínali ve sledu sól, duetů a společných tanečních pasáží, přičemž dynamika celé skupiny i mezi jednotlivci navzájem po celou dobu pulzovala a proměňovala se. Stejně tak se transformovala i světelná scenérie, podoba a umístění kovových rámů. Každá z postav dostala prostor projevit svou podstatu a provést diváka cestou svého hledání. Vzhledem k tomu, že Edeso vycházel ve značné míře z osobností samotných interpretů, z jejich pohybových zkušeností a temperamentu, hranice mezi jevištním a skutečným charakterem se místy zcela stírala. 

Síla a křehkost Markéty Pospíšilové pramenily především z jejích fyzických dispozic, které mají silný základ v klasické baletní technice. Elegance a preciznost této tanečnice, ale zároveň i její nasazení a zranitelnost v choreografii, v níž vnější forma není tím nejpodstatnějším, přirozeně přitahovaly pozornost. U Alexandra Volného byla naopak nejvýraznějším aspektem organičnost pohybu a charisma, díky němuž dokázal ztvárnit nejrůznější situace i s použitím minimalistických pohybových prostředků. Natálie Paulasová vnesla do představení energii a krom jiného i velký výrazový potenciál.

A právě tato kombinace interpretů, zdánlivě možná nesourodá, byla jedním z elementů, které v The Choice rezonovaly nejsilněji. Nicméně alespoň z mého pohledu se zdálo, že představení potřebuje určitou dobu na to, aby se všechny jeho prvky (včetně na míru vytvořené hudby Bena Stonea a rafinovaných kostýmů Hany Valtové) propojily a zapůsobily na diváka v plné síle. Záměry choreografa byly od začátku celkem jasně čitelné, bez větších překvapení nebo zvratů, ale odehrávaly se v jakémsi vlastním světě, i přes snahy napojit se na publikum (nejen) skrze mluvené slovo. Situaci příliš nepomáhaly ani občas lehce nepřirozené přechody mezi jednotlivými scénami. 

Skutečně intenzivní impulz přišel v okamžiku, kdy se všichni tři tanečníci začali pohybovat v unisonu, podpořeni výrazným beatem v hudbě a společnou energií, která se do té chvíle spíše tříštila. Působivá byla také scéna, v níž Igor Orozovič slovně „manipuloval“ Natálii Paulasovou, ptal se publika, co dalšího má tanečnice předvést, a doslova ji přinutil „tančit, jak on píská“. Až příliš tísnivá připomínka toho, do jaké míry podřizujeme svá rozhodnutí ostatním. Dalo by se tedy říci, s trochou nadsázky, že řídká atmosféra se v druhé polovině večera zhutnila a pak udržovala publikum ve střehu až do samého konce. 

V The Choice nepracoval Asier Edeso se zvláště překvapivým či nezvyklým pohybovým slovníkem, a ani použití pohyblivých konstrukcí není něčím, co můžeme označit za vyloženě inovátorské. Přesto má inscenace řadu silných momentů – a to zejména díky charismatu samotných interpretů a tématu, které je relevantní pro každého z nás: Do jaké míry můžete svým rozhodnutím ovlivnit vlastní život? A máme vůbec na výběr?

Psáno z premiéry 4. října 2023, Dům kultury Poklad, Ostrava.

The Choice
Choreografie a režie: Asier Edeso
Obsazení: Markéta Pospíšilová, Natálie Paulasová, Alexandr Volný, Igor Orozovič
Hudba: Ben Stone
Scénografie: Pavel Knolle
Světelný design: Karlos Šimek
Kostýmy: Hana Valtová
Námět: Asier a Mikel Edeso & kolektiv