The Body Present aneb Tváří v tvář smrti
Co se asi honí hlavou člověku, který možná je – a možná není – na pokraji smrti? Jaké pocity, myšlenky, emoce? To se nám snažily přiblížit členky sdružení Kolonie v představení The Body Present. Inspirací jim byl film Cléo od pěti do sedmi režisérky Agnès Vardaové z šedesátých let, který zachycuje dvě hodiny života mladé pařížské šansoniérky čekající na výsledky vyšetření s podezřením na rakovinu.
Závažné téma, s nímž má snad naštěstí málokdo praktickou zkušenost, umožňuje vyhrotit stavy a situace do extrémů. Zároveň vzbuzuje v divácích vysoká očekávání.
Trojlístek autorek (herečky Jindřiška Křivánková, Jana Kozubková a režisérka Lucie Ferenzová) přenesl námět na módní mola světa fashion show. Změny myšlenkových pochodů jsou tak vyjadřovány v souladu se změnou kostýmů. Jasné ohraničení děje a jakousi nápovědu dává růžová rtěnka, kterou je na zrcadla umístěná na stěnách jinak holého prostoru NoD vypisována stopáž jednotlivých scén spolu s převládající emocí (20:23–20:26 – bezmoc).
Zvolit si jako prostředí svět nablýskaných mol bylo prozíravé. Interpretkám to umožnilo využít dávky nadsázky a humoru odrážejících jistou povrchnost, strojenost a pózovitost tohoto „průmyslu těl“. Obě aktérky byly v rolích uvěřitelné už jen díky výšce a štíhlosti svých postav. Nahrávaly tak komickým situacím, kdy se chvílemi musely při promenádování po molu snížit, aby se neuhodily do hlavy při přechodu mezi dvěma místnostmi. Vtipné byly nejen jejich dialogy o tom, co se o nich povídá v kuloárech, ale i patetický zpěv na rozloučenou za doprovodu klavíru.
Náhled do mysli a ztvárnění pocitů probíhaly na principu alter ega. To, co jedna prožívala tělem, druhá často doprovázela zpěvem. Tanec byl povětšinou spíše expanzivní, extatický, mechanický, ve zběsilém tempu, jako by Jindřiška Křivánková (choreografie a interpretace) chtěla onu nemoc vytřást z těla – ať už v pološíleném běsnění, tak v momentech, kdy se snažila na nevyhnutelnost smrti zapomenout skotačením po tanečních parketech. Více vášně projevila Jindřiška při milostném duetu s nafukovacím panákem.
Dílo však vzhledem k závažnosti tématu jaksi postrádalo intimnější, niternější rovinu, nějaký moment tiché zoufalosti, která by diváky více zasáhla. V samé komičnosti chybělo více tragičnosti…
Co se však nedá autorkám odepřít, je snaha o multižánrovost a propojování různých vyjadřovacích prostředků. Na jevišti se mluví, tančí, zpívá, hraje na různé hudební nástroje. Rozhodně se tak jedná o progresivní umělecké uskupení, které do českého uměleckého rybníka rozhodně patří.
Psáno z premiéry 16. prosince 2013, Experimentální prostor NoD.
The Body Present Hudba: Lightning Glove, Jana Kozubková
Choreografie: Jindřiška Křivánková
Režie: Lucie Ferenzová
Scéna a kostýmy: Jana Hauskrechtová
Light design: Martin Bitala
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Václav Marcol
Známená to tedy, že pouze se znalosti klasického tance se absolvent uplatní špatně nebo dokonce vůbec? Učilo se dosud…Kristýna Slezáková novou ředitelkou Taneční konzervatoře Brno: Dnešní absolventi potřebují k uplatnění kompletní výbavu