Na velké scéně Forum Karlín vyvrcholil 30. ročník mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla. Po neuvěřitelných a složitých peripetiích se ředitelkám Yvoně Kreuzmannové a Markétě Perroud daří pořádat akci na vysoké úrovni a zároveň vysílat českou taneční scénu do zahraničí a propagovat ji.
Na závěr festivalového maratónu se představil izraelský tvůrce Emanuel Gat s inscenací Sunny, společně se svým souborem deseti tanečníků a francouzským zpěvákem a hudebníkem Awirem Leonem. Dnes již uznávaný umělec založil v roce 2004 v Izraeli vlastní taneční skupinu po nabytých zkušenostech u význačných choreografů Liata Drora a Nira Ben Galy.
Gat se proslavil netradičním uvedením Svěcení jara Igora Stravinského. Posléze trvale zakotvil v Istres v jižní Francii a pomalu dostával větší příležitosti k tvorbě. Jednak bývá stálým hostem na mezinárodních festivalech, otevřené dveře měl především na Montpellier Danse, a získal již několik ocenění. Je zván i na světové scény (Opera v Paříži a v Lyonu, Marseille, Sydney Dance Company, Cedar Lake Company aj.). Jeho důležitá díla Brilliant Corners, The Goldlandbergs, Corner études nebo Plage Romantique byla velmi dynamická a muzikální.
V Praze se poprvé představil jako host Národního divadla v Timeless na podzim minulého roku. V kleštích velikánů George Balanchina a Glena Tetleyho neměl zrovna velký úspěch. Zvolil téma pro dva tanečníky (Separate Knots) v různých konstelacích: jednou duet tančí jen dívky, pak jen pánové a jedno obsazení je pro muže a ženu. Klavírní komorní hudba Fryderyka Chopina v příliš úzkém kruhu umělců však na scéně Národního divadla zapadla.
Gatova díla působí leckdy jako improvizace, když choreograf záměrně syrově pouští v plén i nedotažené pohybové vazby, které se ocitají na hraně civilního projevu. Umí však přesně pracovat na daných kompozicích, pohybových vazbách a frázích. Takže tanečníci přesně vědí, co a jak mají tančit. Fráze sólových výstupů, dvojic a malých skupin přehazuje jednu přes druhou. Choreografie tak působí jako neorganizovaný chaos, a přesto vytváří určitý kompoziční celek, zvláště když choreograf pracuje s větší skupinou tanečníků a na větší scéně. S prostorem si dobře rozumí a v tomto smyslu jsou jeho kompozice vždy zajímavé.
Sunny vzniklo v úzké spolupráci s francouzským zpěvákem, hudebníkem a performerem Awirem Leonem, který původně i tančil. Hudebně je inspirováno slavnou skladbou „prince soulu“ Marvina Gaye. Alternativní a elektronicky zpracovaná hudební forma vyznívá velmi sympaticky. Hudebník tvoří na scéně zásadní složku vzájemného dialogu: hudby a tanečního sdělení.
Místy jen hraje a pohybově hudbu prožívá, tanečníci se v nepravidelných časových odstupech střídají jak ve skupině, tak v sólech. Tančí na hudební doprovod a zároveň si chvílemi drží rytmus v paměti a tančí i v tichu, bez hudby. Hlavní předností titulu se stává kvalita a energické nasazení tanečníků různých národností.
Psáno z představení 25. června 2018, Forum Karlín.
Sunny
Choreografie a světla: Emanuel Gat
Živá hudba: Awir Leon
Spolupráce při tvorbě, účinkují: Thomas Bradley, Annie Hanauer, Peter Juhasz, Pansun Kim, Michael Loehr, Emma Mouton, Genevieve Osborne, Milena Twiehaus, Sara Wilhelmsson, Ashley Wright
Premiéra: 17. 06. 2016
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?