Je pravda, že tato rekvizita ještě ve spojení s videoprojekcí poskytuje autorce skvělý nástroj pro vytváření rozličných míst. Děti se tak ocitají ve snovém architektonickém světě, mají možnost stavět vysoké domy, hrát si mezi nimi na schovávanou, jít na procházku, vnímat prostor kolem sebe a třeba i postavené stavby zbořit a postavit jiné.
Zmiňovaná videoprojekce dává krabicím konkrétní podobu: jednou jsou z nich paneláky a velké sídliště a podruhé třeba stromy tvořící les. Děti od počátku představení sedí po stranách jeviště, velmi záhy je interpretky přesouvají do čela a staví před nimi zeď, ze které za chvíli děti vykukují. Na jevišti se neustále přestavuje, neustále se někdo hýbe a přesouvá: tanečnice, děti, krabice, domy, stromy. Představení je nabité skvělými nápady, jednotlivé umělecké složky jsou velmi citlivě a chytře propojené ve velmi rychlém tempu. Ani při procházce lesem se tempo nezbrzdí.
Škatulení je dobře strukturováno, vše je jasné a pochopitelné a velmi citlivě provedené, místy jsem však měla pocit roztěkanosti a těšila se na klidnější pasáž. Že by tím shonem tvůrci odkazovali k neustálému cestování krabic v rámci e-shopového nakupování a ke každodennímu stresu ze života ve městě?
Hlavními průvodci jsou Jazmína Piktorová, Veronika Šimková a Romana Packová. Tančí mezi domy i stromy (až na výjimky) s velmi civilním pohybovým slovníkem. Jednoduchostí pohybu inspirují děti k drobným projevům, často se jedná o chůzi či běh v různém tempu a provedení. Většinu času také zastávají roli kulisáků a krabice přemisťují různě v prostoru, aby byly připravené na další akci.
Představení, nebo možná lépe interaktivní taneční hra, je doprovázeno reprodukovanou i živou hudbou z trombonu Václava Kalivody. Živý hudebník na jevišti je vždy skvělá volba a v případě Václava Kalivody je to jasný trumf v rukávu nejenom díky jeho skvělým schopnostem, ale i předchozím zkušenostem s podobnými projekty.
Škatulení lehce vyznívá jako druhá edice Světa z papíru, jen rekvizita je mnohem objemnější a nedá se jen tak zmačkat. Témata s papírem Mirce Eliášové velmi sedí, inspirují ji k nazírání věcí jinýma očima a dávají jí možnost skvělého partnera pro tanečníky. Rodiče, pozor, objevila se další dobrá zábava pro nadcházející ospalé a šedivé měsíce. Krabice…
Psáno z premiéry 3. října 2021 v divadle Ponec.
Škatulení
Choreografie a koncept: Mirka Eliášová
Tančí a tvoří: Jazmína Piktorová, Veronika Šimková, Romana Packová
Hudebník: Václav Kalivoda / Tomáš Reindl
Elektroakustická hudba, zvuková režie, interaktivní rekvizity: Jiří Jakl
Light design, video: Pavel Havrda
Produkce: Romana Packová, HTSpE
Koprodukce: Tanec Praha z. ú. / PONEC – divadlo pro tanec
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 1x
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?