Pour – Nekonvenční a provokativní Daina Ashbee

Pour – Nekonvenční a provokativní Daina Ashbee

Autor Daniela Machová

V období divadelních prázdnin se již tradičně koná festival Nultý bod, jehož posláním je provokovat, inspirovat a přinášet na české jeviště nejnovější trendy evropského tanečního a fyzického divadla. Jubilejní desátý ročník byl zasvěcen tématu intimity a odstartovalo jej dílo vskutku nahé a citlivé – Pour z dílny oceňované kanadské tanečnice a choreografky Dainy Ashbee (dvojnásobné nositelky Prix de la Danse de Montréal, zařazené německým tanečním magazínem TANZ a americkou publikací DANCE 2018 mezi třicítku nejzajímavějších mladých umělců). 

Anotace popisuje Pour jako temné a katarzivní dílo o bolesti. A chvílemi bolí i diváka – uši, oči a z prožitku možná i žaludek. Z osvětleného hlediště tušíte ve tmě se pohybující bytost, která nahodile vyluzuje stále se zvyšující tón a volně máchá pažemi, jako by se nořila odkudsi z hlubin. Když si přivyknete šeru, nečekaně a zprudka vás osvítí reflektory, až málem oslepnete. Stojí proti vám polonahá tanečnice Paige Culley v džínsech a propaluje vybrané diváky nekonečně dlouhým pohledem, snad aby je pozvala na svou trnitou cestu. Tu odstartuje pomalým svlékáním kalhot, pod nimiž už nemá vůbec nic. Snižuje se do dřepu, kde na dlouhou dobu zůstane, a vy se jen domýšlíte, zda snad nechce vykonat svou potřebu. Zcela nahá pak setrvá do konce představení, v němž prožívá úděl ženy se vším všudy – menstruaci, sex, těhotenství, porod. Pomalu se kroutí, svíjí, napíná, zastavuje a různě proplétá na zemi. Tělesně znázorňuje tichou, trvalou bolest při periodě a zároveň postupně promašťuje své tělo olejem, vylitém na podlaze. Vzápětí buší rytmickými pohyby jednotlivými částmi těla o zem, vytrvale, neúnavně, repetitivně – lokty, zadkem, stehny, bokem, prsy. Stejně jako v předchozí části má naprosto lhostejný výraz bez emocí, působí jako tělo bez duše, což vyvolává s ohledem na tělesné vypětí fascinující kontrast. V etapě těhotenství bojuje s nevolnostmi a opakovaně říhá, fáze porodu a zrození je minimalizovaná na skřeky a tělo, které se schoulené na bobku rytmicky pohybuje, až nový plod vpluje na svět.

Daina Ashbee vytvořila intenzivní dílo, v němž je pozornost koncentrovaná na holé tělo a pohybový a hlasový výkon performerky. Žádné zbytečné rekvizity, symboly, jen prázdná scéna, povětšinou ticho či nevýrazná hudba. Některé scény však přesahují svým načasováním únosnou míru a význam se vytrácí nebo je nečitelný. Například v posledním obraze se tanečnice monotónně, opakovaně a nekonečně dlouho přesouvá z jednoho rohu jeviště na druhý a zpět. Proč? Dílo tak ztrácí sílu a divák si v paměti odnáší jen pohled na pohybující se holé pozadí…

Experiment Pour však každopádně splnil parametry festivalu. Je skutečně nekonvenční, provokativní a originální, a snad i inspirativní. Zda divák projde spolu s performerkou katarzí, je skutečně jen na něm.

Psáno z představení ze dne 16. července 2018, Divadlo v Celetné.  

Pour
Choreografie a scéna: Daina Ashbee
Lighting Design: Hugo Dalphond
Hudba: Jean-Francois Blouin
Premiéra: 26. 9. 2016