POHYB/ARCHITEKTURA – V prostorách brněnské Industry zůstalo viset mnoho otazníků

POHYB/ARCHITEKTURA. Foto: Paul Wade.

Očekávala jsem s napětím multižánrový site-specific projekt, který navazuje na sólové představení Becky McFadden Nedostupné interiéry. Toto představení hostovalo v Industra Stage v srpnu 2021 a díky této příležitosti vznikl nápad převést inscenaci POHYB/ARCHITEKTURA i do industriálních brněnských prostorů. „Pro mě je zajímavé realizovat uměleckou práci v prostoru, který byl postaven pro odlišný druh práce. Každý projekt POHYB/ARCHITEKTURA je jako nekonečný proces tvorby i výzkumu. I když představení vždy najde svoji finální formu, zároveň platí, že každá choreografie, každá sekvence, je experiment, který pokračuje s každým představením,“ uvedla v tiskové zprávě Becka McFadden, režisérka představení.

Performer by měl tedy spolupracovat s architektonickým prostorem jako s partnerem. Když jsme mohli konečně vstoupit do hracího prostoru, spatřili jsme před sebou baletizol a tři řady židlí. Na zadní stěně, zády k divákům, bylo promítnuto několik dobových fotografií ze života Zbrojovky v 50. až 70. letech.

Pro projekt slibující „multižánrový“ přesah spojující pohyb těl, obraz a zvuk, je promítnutí několika dobových fotografií za zády publika opravdu sporné.

Za poloprůsvitným závěsem se objevila žena v černých šatech a opatrně vstoupila do hracího prostoru. Postupně se přidaly i další tři dívky, zuly si boty a ponožky a zkoumavým pohledem si prohlížely interiér budovy. Každá z interpretek vyjádřila svůj pocit vlastním motivem. Vytvářely pohyby oblé, hranaté, lezly po zemi a vířily. Tanečnice využívaly i různých architektonických prvků. Jedna z nich jako by se dokonce snažila o únik: vyšplhala na mřížoví okna a jako pavouk na něm visela. Jiná se přilepila ke stěně jako můra, která se nemůže odtrhnout, a prohloubila tak náladu naplněnou strachem a obavami.

Hudba, složená z dlouhých tónů a konkrétních zvuků, v nichž byly jasně patrné tovární „píchačky“, evokovala pracovní proces bývalé muniční továrny. To naznačilo i pohybové ztvárnění – monotónnost, strojovost, repetitivnost lidí i strojů. Kdo je autorem hudebního podkladu se však nedozvíme vůbec (žádný program ani zmínka v tiskové zprávě).

Asi po deseti minutách nastal předěl, jasné zastavení. Dívky se začaly pozorovat a pohybově na sebe reagovat. To se však dělo hlavně formálně, kdy jeden pohyb doplňoval druhý, neříkalo to ale nic o jejich vztazích či vazbách. Docházelo i k jemnému fyzickému kontaktu celé čtveřice, která se pomocí improvizace dostává na zem. Stopka, zvuk „píchaček“ a tma. Po dvaceti minutách kompozice skončila.

Autorky konceptu Becka McFadden a Mary Ann Hushlak určily hlavní koncepci a formu představení, ale vlastní pohybovou náplň podle mého soudu nechaly na interpretkách samotných. Nejvíce z nich zaujala Daniela Hanelová, tanečnice s plastickým tělem. Její sólo bylo nejdynamičtější a velmi citlivě reagovala na okolí. Překvapivé taneční momenty nabídla i Michaela Ondrašinová. Nejvíce expresivní a „bláznivá“ Yuliia Yabletska, využívající vlastních zvuků, byla ponořená zcela do svého světa. Nejméně pohybově zpracovaná Marie Svobodová nabídla spíše své akrobatické dovednosti než tanec samotný. Také „kostýmy“ byly značně různorodé: dvoje šaty, krátké kalhoty a jeansový overal připomínající pracovní montérky se zdály nahodilé.

Koncept večera byl jistě alternativní, ale ne zcela produktivní. Například proč část hostů této „párty“ zůstala ve vedlejší místnosti a svým hovorem rušila soustředěnost tanečnic i nás diváků?

Becka McFadden ve svém projektu ledacos naznačila, ale nedopověděla. Výstupy jednotlivých performerek navodily stísněnou atmosféru, avšak nastolily spoustu otázek a nevyřešených vztahů. Historie a současnost továrny na zbraně, kde většina ostatních budov již byla zbouraná, je určitým mementem, které přece jen vede k zamyšlení nad géniem loci konkrétního místa, které už svým bývalým životem nežije. Představení připomíná spíše naznačenou skicu, work in progress, než hotovou promyšlenou divadelní inscenaci.

Psáno z představení 7. června 2022 v Nové Zbrojovce, Brno.

POHYB/ARCHITEKTURA
Koncept: Becka McFadden, Mary Ann Hushlak
Účinkují: Daniela Hanelová, Michaela Ondrašinová, Marie Svobodová, Yuliia Yabletska