Pitch – Krátký dovětek České taneční platformy
Hlavním motivem díla Jana Bárty s názvem Pitch, které uvedl v rámci doprovodného programu na letošní České taneční platformě, bylo soustředění a pozornost. Ve svém představení Bárta zkouší velmi hravou formou diváky a útočí na jejich vnímání.
Na scéně leží červený koberec, na kterém je postavena bicí souprava. Za ní sedí Bárta se zdviženou pravou rukou, ve které drží paličku. Jeho pohled je upřen přímo na ni, jeho soustředěnost na jeden objekt je maximální. Mezitím přicházejí a usedají diváci.
Jakmile je hlediště připraveno, Bártova pravá ruka se pomalu posouvá dolů, až se bezzvučně dotkne činele, který má před sebou. Ale jeho cílem není hrát, cílem je položit jednotlivé části bicí soupravy na zem a celou ji rozebrat. Vše se odehrává ve velmi poklidném tempu. Co však tento dojem narušuje, jsou Bártova ústa rozevřená v němém výkřiku. První opravdový zvuk slyšíme až položením činele na zem. Akce na jevišti evokuje „hudbu“, aniž by jakákoli zazněla. Nejdříve se do našich těl dostává řev. Řev, který je vyvolán žalostně pomalým tempem a atmosférou destrukce, oproti tomu však je za projevem interpreta ukryta jakási hudba pomalého tempa, legato.
Rytmus etudy se změní až náhlým odhozením bubeníkovy židličky daleko za vymezený divadelní prostor. Napětí střídá uvolnění díky změně rytmu těla interpreta a také rozehráním další etudy, tentokrát konstruktivní.
Za stále stejného rytmu hraní paličkou na činel vrací interpret do hry ostatní části bicí soupravy. Některé jsou tak daleko, že je obtížné pro ně dojít, postavit je a nevypadnout z rytmu hraní na činel. Jak to provést? A především, klíčová je ona odhozená židle, která zmizela v útrobách tmy. Tmou tento malý dovětek za Českou taneční platformou končí.
Pitch je krátkou, avšak velmi zdařilou inscenací. Bárta si v ní důvtipně pohrává s divákovou pozorností, výdrží, soustředěností. Poposedání a neklid projížděly obecenstvem po celou dobu. Ticho a jistý minimalismus přicházející z jeviště znervóznilo nejednoho návštěvníka. Tvůrci si mohou gratulovat, protože, jak se zdá, podařilo se jim zaujmout, znejistět, zpozornět a rozveselit snad každého diváka.
Psáno z reprízy 7. dubna 2018 z festivalu Česká taneční platforma 2018, Divadlo Hrdinů.
PitchIdea, text, interpretace: Jan Bárta
Světlo: Tomáš Morávek
Dramaturgie a režijní spolupráce:Tereza Vohryzková, Tomáš Morávek
Premiéra: 28. října 2017
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Martin
Mé první Putyka představení a hned jsem si naběhl do něčeho, co patří myslim jinam. 30 min přenašeni objektů tam a zpět…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem