O Kolaboraci a lesku zakázaného pozlátka

Kolaborace (Alžběta Tichá, Eva Stará, Jakub Koláček, Tomáš Jirák, Karolína Křížková, Jan Jirák, Sebastian Krefeld, Marica Marinoni). Foto: Vojtěch Brtnický.

Mezinárodní skupina studentů cirkusových a divadelních akademií z Evropy, soubor Feel the Universe Circus Company se v létě 2016 proslavil projektem s názvem Cirkus Laboratorium, uvedeným v karlínském Přístavu 18600. V červenci 2017 představili úspěšnou show The Sky's Not The Limit. Kolaborace je jejich třetím projektem, tentokrát v režii Tiny Afiyan Breiové. Inscenace byla premiérována 15. července na Jatkách 78 a předčila veškerá očekávání. Aktéři vytvářeli rituální atmosféru hry uvnitř jejich vlastní touhy. Neustále čelili pokušení dostat se svépomocí za hranice svých artistických možností, „ochutnat zakázané ovoce“ a překročit pravidla společné hry. Avšak jen díky spojení sil s druhými, díky harmonické participaci a souhře, mohli objevit plnost sebe sama a vlastního umění. Soubor prokázal vysokou míru profesionality a precizní provedení komplikovaných cirkusových disciplín. Fascinující byla především nespoutaná, strhující energie, jež po celou dobu představení neustále gradovala.

Když se v hale rozsvítí, objeví se vlevo vpředu nasvětlený bílý stolek, na němž se vprostřed otáčí velká skleněná, blyštící se voňavka. Marica Marinoni obchází stolek s kladívkem v ruce a přináší italskou dynamickou energii hned v počátečním monologu o magické přitažlivosti nepřípustného, půvabu porušování pravidel, lesku moci a sladké chuti „zakázaného ovoce“.

Po pravé straně sedí dva muzikanti (multi-instrumentalista Tomáš Jirák a bubeník Jakub Koláček). Širokou škálu hudebních nástrojů rozehrávají s příchodem vysoké tanečnice Evy Staré, jež na hlavě přináší nejmenší herečku souboru Karolínu Křížkovou ležící na břiše. Dívky ve svižném tempu roztancovávají párovou akrobatickou show. Pohybují se na rozhraní mezi zápasem a rozvernou hrou, na hranici přípustnosti a zakázané šikany. Eva si se svou partnerkou pohrává jako s míčem a Karolína k ní tvoří kontrastní protipól, naskakuje na ni, mrštně útočí seshora i zespodu a leze po všech částech jejího těla. Často se ocitá na Eviných ramenou či zátylku a vítězoslavně shlíží na diváky coby nejvyšší bytost v sále.

Se změnou hudby vystupují z pozadí Jan Jirák a Sebastian Krefeld. Dynamicky se k sobě přibližují, až stanou tváří v tvář naproti sobě a vzdáleni na necelý půlmetr působí jako dva býci těsně před útokem. Na několik sekund setrvávají v koncentrované nehybnosti přiminimalizované vnější energii. Všechen pohyb je zhuštěný a nikdo netuší, kterou stranou se vydají. Pauza vyvolává silný dojem vnitřního boje mezi dobrem a zlem. V momentě optimálního napětí mezi dvěma protipóly vyráží Sebastian do prostoru. Vlasy má vyčesané do vysokého kompaktního drdolu, na nějž je svrchu napojeno lano. Performer – doslova přitažený za vlasy – se teď potácí prostorem a působí jako lev uvězněný v kleci. Po několika vteřinách se nohama odpoutává od země, roztočí se a posléze rozhoupe vysoko nad hlavami diváků v první řadě. Všechna nahromaděná energie je znovu vypuštěna a Sebastianovy akrobatické rotace ve visu za vlasy vyvolávají v publiku salvy potlesku.

Následně se světla stočí na Alžbětu Tichou, specialistku na vertikální lano, na němž právě visí. Několika hbitými šplhy se ocitá téměř u stropu, namotává lano do variabilních smyček kolem sebe a mrštně se skrz ně proplétá. Publikum ohromuje svou ladností, fyzickou silou a nespoutanou energií. Jednotlivé prvky rychle mění a organicky na sebe navazuje. Náhle škubne smyčkou, v níž visí, žuchne na duchnu pod sebou a vyvolá smích všech zúčastněných. Není snad pád na jevišti, před očima diváků, trapný a zakázaný? Hudba rázem ztichne a ostatní performeři uličnicky pronásledují Alžbětu na každém kroku a komickými pohyby jí znemožňují se nenápadně vytratit. Klaunská vsuvka je zakončena společných odnesením duchny do zákulisí.

Novou vlnu zvědavosti vzbuzuje cyr wheel, jež do rozvířeného prostoru přikutálí Marica Marinoni. S gradující rychlostí se elegantně roztáčí v kole a předvádí strhující show. Úchvatné propojení prvků moderní akrobacie a tance je doprovázeno vlnou stupňujících se potlesků, ústících při závěrečných rotacích do bouřlivého aplausu. 

Pozornost se plynule přesouvá na muzikanty, k nimž se přidávají performeři: Jan Jirák hraje v popředí ve stojce na hlavě na elektrickou kytaru, Marica se chopí mikrofonu, Alžběta rozezní příčnou flétnu, Karolína foukací harmoniku, Eva hraje na činely a Sebastian sedí na židli, hledí střídavě před sebe a na Maricu a se znuděným výrazem chrastí rumbakoulí. Jako první se zvedne a odchází, aby se vzápětí vrátil s cyr wheelem, jenž ostatní performeři hbitě proskočí a zmizí. Na scéně zůstane Sebastian s Maricou a následuje zamilovaná etuda, v níž se ji Sebastian snaží získat a ona jej koketně odmítá. Vzájemná hra je znázorněna prostřednictvím dynamického párového tance s cyr wheelem. Milostný trojúhelník doplní Sebastianův sok Jan Jirák, jenž na chvíli ovládne prostor živelným mixem breakdance prvků s pozemní akrobacií, k níž se vzápětí přidají Eva a Karolína. Marica si pohrává s leskem zakázaného „pozlátka“ a svou pozornost plně věnuje Janovi. Rána pro Sebastiana je fyzicky znázorněna provokativním front kickem, načež se Sebastian s ostatními vytrácejí. Marica se ještě chvíli vítězoslavně točí v cyr wheelu, než zmizí za scénou. Plynule navazuje Jan Jirák roztáčející se na miniaturní kruhové plošině přibližně půlmetrového průměru. Předvádí divákům bezchybný balanc v různých variacích a postupně přidává precizně nastudovanou disciplínu – handstand. Zatímco plošina se roztáčí stále rychleji, Janova stojka diváky uchvacuje neochvějnou pevností a stabilitou.Předváděné nadlidské výkony budí dojem, jako by kolaboroval s temnými, magickými silami. V závěru sóla prezentuje vrcholný kousek – jednoruký stoj na stálkách s páteří ohnutou do hlubokého záklonu jako luk. Jeho výstup předvádí obrovskou sílu a stabilitu, je čistý, precizní a nestylizující. 

Představení vrcholí otevřením opony v zadní části scény, kde na teeterboardu předvádí své umění Sebastian Krefeld. Protiváhou mu je Marica Marinoni a houpačka ukazuje, že kde začíná svoboda jednoho, končí svoboda druhého – když je první nahoře, druhý musí být dole. Chvíli zkoušejí balancovat na houpačce spolu a první s výskokem druhého nevyskočit, čímž překračují hranici konvenčních pravidel. Když se ukáže, že je třeba spojit síly, aby trik fungoval, sehraná dvojice za bujarého potlesku graduje dvojitými i trojitými salty. Třešničku na dortu pak představuje lidský trojstoj v podání Evy Staré a Alžběty Tiché s Karolínou Křížkovou na vršku pyramidy a v publiku kulminuje wow efekt. Nadlidsky dominující stoj dokládá, že nepřípustné je pouze to, co si sami nedovolíme, a že v konstruktivním spojení s ostatními lze vytvořit mnohem víc, důležité je nespoléhat jen sám na sebe.

V úplném závěru představení přichází Marica a kladívkem rozbíjí blyštící se voňavku. Znázorňuje tak, že ve světě Feel the Universe Circus Company zvítězila důvěra a souhra artistů. Pokušení zrušit pravidla společenství a kolaborovat s temnými silami moci je zažehnáno.

Psáno z premiéry 15. července 2018, Jatka 78.

Kolaborace
Režie: Tina Afiyan Breiová 
Spolupracovali: Alžběta Tichá, Jan Jirák, Sebastian Krefeld, Marica Marinoni, Karolína Křížková, Eva Stará
Živá hudba: Tomáš Jirák, Jakub Koláček
Produkce: Alžběta Tichá
Premiéra: 15. 07. 2018