Nuye – O znovunalézání lidského kontaktu nejen v šapitó

Nuye. Foto: František Ortmann.

Autor Petra Dotlačilová

„Dobu temna“, jak bychom také mohli covidové období charakterizovat, znázornili tito umělci celkem trefně černým divadlem. Na tmavé scéně se postupně objevovaly jen části těl, které se skládaly do sebe, až se nakonec vyloupla i celá postava jednoho člověka a pak další a další. Jejich první kontakt se nesl ve znamení vzájemné nedůvěry, opatrnosti. Pohybová akce se rozjížděla postupně, od civilnější pantomimy přes tanec až po párovou akrobacii hand-to-hand, která se zdá být doménou souboru a zároveň představuje metaforu mezilidských vztahů a komunikace. V jejich vzájemných výměnách se objevovalo čím dál tím více radosti, promítnuté v srdečném zdravení, které se překlápělo jakoby mimochodem do akrobatických variací o dvou i třech lidech. Optimisticky laděná hudba zněla většinou z nahrávky, v několika místech se ovšem zapojilo i piano na scéně, na které hrál jeden z akrobatů. Velmi expresivní byla například situace, v níž klavír doslova „ovládal“ nejmenší akrobatku souboru, obdařenou nejen silou, flexibilitou a pohybovým talentem, ale i skvělým výrazem, jímž interpretovala tísnivé pocity z dané situace. Vydařila se také stínohra, kterou bych nazvala „vzpomínky na izolaci“, při níž začal sólový performer komunikovat se svým stínem…

Po hodné chvíli se na scéně nečekaně objevily dvě nové performerky, s nimiž se diváci setkali již před vstupem do šapitó (vybízely je k luštění hádanky). Zřejmě se mělo jednat o komické duo, jejich humorná linka se ale příliš nerozvinula; nakonec se ukázalo, že jejich hlavní doménou je rovněž párová akrobacie. Ostatní postavy je zpočátku vnímaly jako nezvané a dost otravné hosty, pak je ale vzaly mezi sebe a rozjela se „párty“, která trvala až do konce představení. Jejím vrcholem, a zároveň největší specialitou této inscenace, byly dvě dřevěné konstrukce se spoustou otvorů, vysunovacích elementů, a dokonce skokanským můstkem. Hrátky na těchto objektech nebraly konce a skýtaly prostor pro komické situace, chytře vypointované proplétačky a akrobatické vylomeniny, včetně skoků „do vody“.

Diváci mohou od Nuye očekávat typicky novocirkusovou show, sympatické charaktery, trochu tance a rozmanité podoby párové akrobacie, včetně balancování na objektech. První uvedení inscenace na Letní Letné doprovázela počáteční nervozita, která se projevovala kolísáním a nepřesností v párových a skupinových akcích, jež ke konci nabíraly až nebezpečné tempo. Performerům nepomohl ani nedaleko vrcholící Prague Pride festival s dunící hudbou a průtrž mračen – oba tyto faktory výrazně narušovaly zejména tichý, až intimní úvod jejich inscenace. Na Letní Letné ale hrají až do konce srpna, a s postupujícím časem a větším klidem své triky jistě vykřešou do dokonalosti.

Psáno z české premiéry v rámci festivalu Letní Letná 13. srpna 2022, Letenské sady.

Nuye
Původní námět: Compañía de Circo „eia“
Umělecká režie: Armando Rabanera Muro, Fabrizio Giannini
Režie a dramaturgie: Roberto Magro, Armando Rabanera Muro, Fabrizio Giannini
Tvorba a interpretace: Luca Bernini, Francesco Germini, Laia Gómez Iglesias, Abby Neuberger, Maiol Pruna Soler, Ona Vives Pérez
Choreografie: Michelle Man
Hudební režie: Cristiano a Davide Della Monica
Návrh osvětlení: Thomas Bourreau
Soundscape: Micaela Iglesias
Scénografie a návrh konstrukce: Compañía de Circo „eia“, Oscar de Paz, Benet Jofre
Kostýmy: MOMU Espai tèxtil
Umělecké spolupráce: Roberto Olivan, Elena Zanzu, Le Ficufresche