Nová generace – Zamyšlení nad historií i současností

Is This Enough?. Zdroj: Nová generace.

Autor Clara Zanga

Odlehčený humor

Čtveřice tanečníků – polovina ze Španělska a polovina z Portugalska, se pustila do kritického zamyšlení nad svými vlastmi národy. Hostující studenti postavili do kontrastu vše pozitivní, co si s oběma zeměmi Pyrenejského poloostrova stereotypně představujeme, jako je příjemné podnebí a výtečná kuchyně, s tím méně atraktivním, jako je například vyšší nezaměstnanost v obou zemích. Pod dramatickým červeným světlem se postupně dostávají i k nejtemnějším stránkám své historie – oba národy dosáhly svého někdejšího velmocenského postavení kolonizací a vykořisťováním cizích států.

Tři tanečnice a jeden tanečník se však i přes zvolené téma snaží přinést do prostor divadla Disk zejména odlehčený humor. Dílo zůstává u roztomilého kočkování „sesterských“ zemí, které jsou si tak blízké, až jsou si rivaly. Dokážu si dost dobře představit variaci podobného námětu na případ Česka a Slovenska.

Představení provází výpravný mužský hlas, který popisuje reálie jedné i druhé země a vzájemně je srovnává. Zní jako vystřižený z populárně-naučného videa na YouTube a nedivila bych se, kdyby tomu tak i bylo. O choreografických a pohybových kvalitách se bohužel nedá příliš mluvit. Čtveřice zůstala u něčeho, o čem by se s nadsázkou dalo říct, že se podobalo pantomimě, když pohybově ilustrovala to, o čem hlas zrovna vyprávěl. Práce The Fucking Colonizers, která z anotace působila velmi slibně, tak nakonec bohužel vyzněla jako školní besídka. Bavili se hlavně performeři a jejich kolegové z programu Erasmus.

Mužské zpytování

Značně vyspělejší přístup do sálu přinesla studentka třetího ročníku choreografie Adéla Kašparová. Ta postavila na scénu osm mladých mužů, kteří se potýkají se svými strachy ohledně společenských nároků na jejich vzhled, sociální status i mužnost. Choreografky, které promítají své vize do mužských interpretů, nevídáme v českých divadlech příliš často, navíc takové, které se snaží proniknout do zranitelného vnitřního světa mužů.

Kašparová se zajímá o mísení současného tance s urban styles a věnuje se pedagogice v oblasti street dance. Divákům tak naservírovala pro tuzemskou scénu poměrně nezvyklou fúzi pouličního tance, který je však formován postupy typickými spíše pro tanec současný. Interpreti se dle pohybového výrazu soudě rekrutovali spíše z oblasti street dance, což může diváka zvyklého pohybům kultivovaným metodami klasického či současného tance mást a někdy i dráždit.

Skupina mužů se za hluku evokujícího rušnou ulicí proplétá v rytmické chůzi. Jsou anonymními těly velkoměsta, každý z nich svým vzezřením i oblékáním zastupuje určitý prototyp mladého muže, jakého můžeme v dnešních západních metropolích potkat. Ve veřejném prostoru nejsou vidět jejich obavy ani zranitelná místa, mají takovou fasádu, o níž jsou přesvědčení, že s ní nejlépe obstojí ve světě s vysokými požadavky na vzhled, akcelerovanými sociálními sítěmi.

Pohyby tanečníků jsou měkké, oblé a organické, naznačují neustálé vnější i duševní napětí. Část mužů postupně odchází ze scény a zbývají tři protagonisté, kteří ztrácejí anonymitu, začínají navzájem interagovat a díky kontrastnímu bílému osvětlení formují jeden vlnící se dramatický obrazec, obklopený elektronickou hudbou.

Inscenace graduje metaforickým a faktickým obnažením trojice tanečníků, kteří se potýkají s vlastní identitou. Postupně začínají využívat i podlahu, která jim slouží jako opora a od níž se lze znovu a znovu odrazit. Zbavení se společenské fasády je očisťuje a osvobozuje.

Dílo Kašparové má některé formální a kompoziční nedostatky, a prospěla by i pečlivější průprava interpretů, ale věřím, že do budoucna bude české scéně velkým přínosem svým neotřelým přístupem – žánrovým i genderovým. Ostatně má velkou část studia stále ještě před sebou.

Psáno z večera Nová generace 19. 1., divadlo Disk.

The Fucking Colonizers
Tvorba a interpretace: Los ibéricos
Zvuk: Mr. Beat
Úprava zvuku: Lucrezia Allen

Is This Enough?
Choreografie: Adéla Kašparová
Interpretace: Adam Capouch, Tadeáš Chmel, Vojtěch Koběrský, Jan Štrachal, Adam Egyházi, Daniel Radosta, Jakub Šesták, Lukáš Blažek, Martin Tamáš, Matouš Bjolek, Zdeněk Záruba
Hudba: Anna Kolářová, Ondřej Rozum
Kostým: Ruslana Basenko, Sabina Škodová
Produkce: Barbora Koťová
Vedoucí práce: Bohumíra Eliášová