Nomad, Faun – Tekuté písky pohybu

Václav Kuneš a Sidi Larbi Cherkaoui. Po šesti letech od prvního setkání, ke kterému došlo shodou okolností na Tanci Praha, se podařilo uvést v život jejich společný koprodukční projekt, jehož premiéru v rámci letošního ročníku tohoto mezinárodního festivalu hostila Jatka 78. Tanečníci české skupiny 420PEOPLE společně s interprety Cherkaouiho souboru Eastman se představili v projektu s názvem Nomad. Před premiérou měli diváci možnost zhlédnout i starší dílo z repertoáru světoznámého choreografa Faun, které Cherkaoui vytvořil v roce 2009 pro britské divadlo Sadler’s Wells v rámci večera připomínajícího 100 let od prvního představení souboru Ballets Russes.

5. 6. 2017 recenze

Fotka ze zkoušky (F. M. Amante, S. Groenendijk, M. Gouicem, N. Oeghoede, V. Rak, A. Rioche, F. Staněk, N. Leahey). Foto: Michal Hančovský

Autor Kristina Soukupová

Předobrazem Cherkaouiho Fauna je pochopitelně Nižinského Faun. Oba spojuje atmosférická hudba Clauda Debussyho, tak dobře známá, avšak stále vzrušující. V novém pojetí je ovšem hudební doprovod rozšířen o střední pasáž zkomponovanou Nitinem Sawhneym, jenž má za sebou opakovanou spolupráci i s britským choreografem Akramem Khanem.

V Jatkách se Faunem stává Václav Kuneš. Pozvolna rozpohybovává své tělo a obydluje lesní prostor, do nějž mu ale záhy vstupuje Nymfa v podání Nicoly Leahey. Faunovo odpoledne tak přerůstá v duet, plně v duchu Cherkaouiho „tekoucího“ pohybu prýštícího z ženského i mužského těla, jež kombinuje do nevšedních poloh. Intimitu výjevu podporuje tlumené svícení (Adam Carrée). Nekonečně proudící pohyb vyžaduje svrchované ovládání těla a Václavu Kunešovi není téměř dovoleno spočinout. Jeho Nymfa sice vypadá přece jen poněkud více „jako doma“ v náročné choreografii, ale dohromady vytvářejí onen dojem smyslného, ač prchavého odpoledne.

V Nomadovi se Sidi Larbi Cherkaoui (s Kunešem jako asistentem) inspiruje pouštní krajinou a posílá na scénu osm poutníků, nomádů. V pozadí scény stojí vedle sebe, nejdříve zahaleni. Obývají a zaplňují prostor téměř nekončícím vířením tanečního pohybu, umně rozpracovaným v rámci skupiny či duetů. Těla stékají z výšky na zem jako tekuté písky na poušti, valí se ve vlnách a vybuchují energií. Fantastický výkon všech tanečníků je právem hlavní devízou celého opusu, během něhož postupně odloží vrstvy oblečení, aby pak téměř nahá těla obalili v písku a jílu. Vztahy nejsou příliš naznačeny, vnímáme pouze jednu ženu místy oddělenou od skupiny, stejně tak celkové vyznění stojí zejména na skvělé kvalitě pohybu tanečníků, který ale místy trochu postrádá obsah či konkrétněji ztvárněné sdělení. Úplný závěr v podobě projekce atomového „hřibu“ rozprostírajícího se nad pouští je zase možná až příliš konkrétní.

Obě díla uvedená v tomto večeru spojuje plynoucí tok taneční energie, obdivuhodně provedený a místy dechberoucí, přestože zůstává otázkou, zda Nomad přežije svou premiéru a má-li kapacitu být uváděn i dále. Byl spíše stvořen právě a jen pro tuto příležitost, jedinečné setkání dvou tanečních osobností během festivalu oslavujícího současný tanec. A bylo to plodné setkání.

Psáno z představení 4. června 2017, Jatka 78.

Tanec Praha 2017 / Tancem proti předsudkům
Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla
28. května–28. června 2017

Faun
Choreografie: Sidi Larbi Cherkaoui
Světelný design: Adam Carrée
Kostýmy: Hussein Chalayan
Hudba: Claude Debussy (Prélude à l’après-midi d’un faune), Nitin Sawhney

Nomad
Choreografie: Sidi Larbi Cherkaoui
Světelný design: Willy Cessa
Kostýmy: Jan-Jan Van Essche
Hudba: Yarkin / Featuring Sufi Vocal Masters, Fadia Tomb El-Hage, Sidi Larbi Cherkaoui, Felix Burton