"Mladá" Ultima Vez v Arše
Po sedmé zavítal letos v prosinci do Prahy významný belgický soubor Ultima Vez, aby představil jednu ze svých posledních inscenací. Představení Radical Wrong jako generační výpověď teenagerů dnešní doby a v jejich vlastní interpretaci je dokonalou psychologickou sondou Wima Vandekeybuse do tohoto světa mladých lidí, a to jak v přípravě, kde jim nechával volné pole působnosti, tak v konečné realizaci. Rebelující proti všemu i proti sobě, hledající hodnoty života, které odpovídají společnosti, ve které se nacházejí. Věřící, že oni jsou její spásou a šancí a jestli jim a v ně nevěříte, není to jejich problém, ale váš.Ti, kteří znají práci skupiny a jejího vedení, nezapochybují, že dílo i výkony mladých umělců byly strhující, často vybalancované na hranici lidských možností se silnými emocemi a neskutečným přívalem energie. Modelová ukázka fyzického divadla.
Interakce s publikem udržovala maximální napětí nejen ve vratkosti okamžiku, kdy se možná vy stanete součástí celého divadla, a nejistotě, zdali to ustojíte nebo ne. Ač je celá práce autorem samotným označovaná jako anti-inscenace, přesto v ní lze vidět jasný dramaturgický záměr i kontext, ukazující prstem na mistra i jeho žáky.
Začátek určil charaktery a schopnosti jednotlivých protagonistů. Nebylo pochyby o tom, že jejich taneční vybavení je vynikající, a dojem z mladých interpretů znásobil i skvělý hlasový projev včetně výborného zpěvu. Ostrá holka, blondýna nebo bruneta v příliš krátké sukni, francouzský bisexuál, svalnatý Kubánec, vychytralý obchodníček nebo nesměle zakuklený nácek či flegmatický zvukař.
Běžný víkend partičky kdekoliv a kdykoliv. Například stanové městečko na festivalu: hlasitá hudba, beatbox, alkohol, agresivita a snaha zviditelnit se a pokud možno na tom vydělat. Tancem se rozehrávaly situace a zvýrazňovaly emoce. Taneční slovník byl v určení trendů dnešní doby: zcela jasné vlivy všech stylů street dance umělecky využitých pro současný tanec. Konkrétně je možné zmínit stylizaci jakési formy Battles-jamming (pouliční soutěž ve street dance) jako souboj duetů a lze vůbec konstatovat, že určitá agresivita a souboje byly těžištěm většiny choreografie. Přesto ve stylu byla prezentována přítomnost a budoucnost současného tanečního umění. Co jiného nakonec v čekat na prknech Divadla Archa a pod titulkem takového souboru.Radical wrong jako inscenace (nebo chce-li autor anti-inscenace) ukázala vše, co mohou a chtějí mladí lidé zvládnout a co je jejich zájmem. Nakonec je v ní možné vystopovat hlubokou filosofii zakládající se na frustraci z dnešního stavu světa anebo se nechat jen unášet tím, co život a tanec přináší. To, co je v tu chvíli a v tomto věku důležité, po čase vyšumí a lze se té teenagerovské rebelii jen sarkasticky smát.
A nebo ji „vyfuckovat“. Protože to se taky cení. Psáno z české premiéry 5. prosince 2011, Divadlo Archa. Foto: Pieter-Jan De Pue
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace