Matmo (Eleonora Dall’Asta). Foto: Vojtěch Brtnický.
Název Matmo vychází prý ze slov „materialismus“ a „monstrum“. Artistka Eleonora Dall’Asta zkoumala netradiční techniku protiváhy objektu, kterou aplikovala na vzdušný tanec, přičemž umělecká činnost vycházející z předchozího výzkumu patří mezi její obvyklý způsob práce. Výzkum různých disciplín vzdušné akrobacie podnikla akrobatka již v rámci své předchozí umělecké tvorby (například v rámci projektu Panamá aérea).
Performance Matmo se v rámci pražské části Fun Fatale uskutečnila v budově Národní galerie ve Veletržním paláci. Diváci byli rozesazeni ze tří stran malého obdélníkového prostoru. Čtvrtou stranu tvořilo skleněné okno, před kterým se v průběhu akce shromáždili další zvědaví náhodní kolemjdoucí. Hracímu prostoru dominovaly různě velké trubice, tyče a tubusy připevněné k sobě do jednoho velkého propletence. Tento variabilní objekt podobný pichlavému ježkovi s pohyblivými bodlinami byl připevněn na černém laně, které vedlo přes kladku k druhému konci, u něhož stála performerka.
Za zvuků meditativních melodií, které mnohdy navozovaly atmosféru rituálu, se začal propletenec objektů pohybovat vzhůru a Eleonora Dall’Asta dolů. S každým novým vertikálním pohybem se vztah mezi nimi proměňoval. Nejvýrazněji pracovala s aspekty napětí, rovnováhy a vzdálenosti. Nejprve objekt působil jako těžký „balvan“, který bylo nutné vytáhnout na(horu) jako Sisyfos. Ve chvíli střetnutí a rovnováhy se účinkující „vznášela“ ve stavu beztíže. Dokonale vyvážená protiváha objektu dovolovala artistce poddat se okolnímu volnému prostoru a pověsit se hlavou dolů či objevovat prostor skrze ladné tahy celého těla. Ve chvílích přímé interakce s objektem docházelo k různým vztahovým rovinám, které obsahovaly gradující dynamiku. Po vzájemném působení a objevování možností nastalo maximální pohybové splynutí. Artistka se nechala vést houpavým pohybem do všech stran, který napodobovala a nechala se jím zcela unášet. Postupně však došlo k proměně, při které naopak performerka začala objekt zcela ovládat. Trubky, jež do té doby trčely samovolně všemi směry, variovala do jiných tvarů. Tato interakce vyvrcholila jejím proplétáním se spletencem, se kterým chvílemi splývala do jednolitého obrazce, od něhož nebylo možné odtrhnout oči. Poslední prostorovou variací bylo působení těla, které se ocitlo pod objektovou koulí. Zdálo se být náhle křehké a slabé s porovnání se zavěšeným trubkovým ježkem, který se nebezpečně houpal nad ležící ženou.
Psáno z festivalu Fun Fatale 19. září 2020, Korzo – Veletržní palác.
Matmo
Autorka a interpretka: Eleonora Dall´Asta
Sound design: Hara Alonso, Julián Osvaldo Díaz
Hudba: Hara Alonso, Julián Osvaldo Díaz, Richard Skelton
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace