Loneliness & Stuff, Mezi světem a mnou – O hledání identity s vtipem a šarmem

Loneliness & Stuff (S. Arnstein, J. Šimek). Foto: Dominik Žižka

Autor Eliška Seveldová

V první produkci, kterou vytvořili a prezentují zakládající členové souboru Ufftenživot Sára Arnstein a Jiří Šimek, se sice oba snaží spíše zkoumat, co je samota, avšak během toho musejí každý projít i hledáním sebe sama.

Loneliness & Stuff otevírá velmi působivě rozehraná scénka jasně a srozumitelně navozující téma, o kterém se dalších 40 minut hraje. Sára Arnstein a Jiří Šimek jsou oděni do podobného kostýmu (barevné kalhoty a retro svetr), každý sedí na své židli a pokukují po sobě. Zdá se, že jsou na prvním rande a nevědí, co si k sobě mohou dovolit. Oba se chtějí toho druhého dotknout, ale všechny pokusy ztroskotají. Celá scéna svou trapností vyvolává u diváků smích. Aktéři pak rozehrávají pohybovou etudu v prostoru.

Z té posléze uniká Sára, která se ve svém anglicky mluveném monologu pídí po tom, co je štěstí. Dochází k myšlence, že jsou to částice rozptýlené v prostoru, a tak se je vydává hledat. Její pohyb je při tom stejně roztěkaný jako ony částice v prostoru. Mezitím se Jiří publiku svěřuje se svým traumatickým zážitkem z dětství, kdy si během pobytu na skautském táboře rozsekl nohu sekerou. Bolest a trapnost tohoto zážitku přetrvávají i během jeho následné cesty životem, když hledá svou identitu a místo ve světě. Vše nakonec vyznívá do ztracena.

Za zmínku ještě stojí výjev, kdy si oba aktéři v rychlém sledu převlékají různá bláznivá trička s přihlouplými nápisy. Kromě toho, že očividně dámské svršky vypadají na Šimkovi komicky, nápisy o štěstí na nich zase vtipně komentují Sářino hledání štěstí.

Největším plusem je fakt, že vše je podáno s mírnou nadsázkou a vtipem, a tak i závažné téma osamění vyznívá až nadmíru lehce. V druhé půli dění už zlehka ztrácí dech, už se neobjevují žádné nové myšlenky a ani pohyb už tolik nezaujme jako na začátku.

Po Loneliness & Stuff následovala na festivalu nového divadla inscenace Mezi světem a mnou, kde se Valencia James snažila najít svou identitu.

Není patrně náhoda, že název odkazuje ke knize Ta-Nehisi Coatese Between the World and me, v níž se autor – Afroameričan – snaží popsat, co je to být černoch ve Spojených státech amerických. A Valencia James je rovněž Afroameričanka, která se před devíti lety přestěhovala do Maďarska, kde musela řešit své místo ve společnosti.

Nejprve se postupně probouzí v přepravce, má na sobě šaty s flitry, které hází odlesky. Dívka se nejprve vykuleně rozkoukává a velmi brzy se projeví jako krásná, sebevědomá a suverénní žena. Kromě pohybu a slov, která jsou uspořádána do monologů s velmi osobní výpovědí, se v její zpovědi objevují rovněž prvky, jimiž se snaží komunikovat s divákem a vybudit ho k aktivitě – jde například mezi diváky a vyzývá je, aby se jí dotkli.

Mezi světem a mnou je tedy osobní výpovědí o hledání místa ve světě, společnosti a s tím spojeného hledání vlastního „já“. Stejně jako předcházející inscenace činí tak s nadhledem, šarmem a velkým vtipem.

Psáno z představení 27. února 2017 v rámci festivalu Malá inventura, Studio Alta.    

Loneliness & Stuff
Koncept a scénář: Sára Arnstein a Jiří Šimek (Ufftenživot)
Hudba: Ivo Sedláček
Reprodukovaná hudba: Forest Swords, Perfume Genius, La Femme a WhoMadeWho
Light design: Štěpán Hejzlar a David Prokopič
Premiéra: 15. a 16. dubna 2016  

Mezi světem a mnou
Choreografie a režie: Valencia James
Hudba: Ádám Márton Horváth
Light design: Zoltán Grecsó
Premiéra: 20. října 2016