Klauzurní večery pantomimy aneb Komika třikrát jinak

Tak si vyber (Zdeňka Josefi). Foto: Vojtěch Brtnický.

Autor Alexej Byček

Chronologicky první uvedenou premiérou byla klaunerie druhého ročníku nazvaná jednoduše Věc. V ní aktéři využili nejen prvky neverbálního klaunství, ale i balančních technik s řadou předmětů od žebříku po záchodový zvon. Myšlenka byla jednoduchá – na mimozemskou planetu dopadá ohromná krabice skrývající řadu neznámých fascinujících objektů. Postavičky ve stříbrných kombinézách pak krásy, které krabice skrývá, objevují a vymýšlí s nimi nejrůznější hry a improvizace. Koncept umožnil jednotlivým hercům představit svoji klaunskou postavu a v sólových či duetových scénách rozehrát individuální schopnosti, prezentovat své oblíbené předměty. V těchto kratších výstupech vynikla zejména „kouzelnice“ Zuzana Drábová, která předváděla magii s metrovou žvýkačkou, kterou jednou jako špagetu nasála do sebe, jindy z ní vytvořila dětskou „přebíračku“ či balonkové zvířátko. Banální triky, které snad ani jimi nebyly, přitom prezentovala s pompou a pohybovým rejstříkem hodným největšího kouzelníka, a parodie se tak stala jednou z nejlepších částí představení. Výborné zvládnutí techniky předvedl Ondřej Dlohoš vyjetím na balančním balonu až na vrchol „věci“ – velké krabice – po přinesených prknech. Prostou, ale zároveň fascinující klaunskou přítomností pak vynikla studentka z výměnného programu Erasmus Minna Lund, která kromě krásně směšného popěvku Když jsem husy pásala experimentovala s knížkou Kámasútry. Večer tak nabídl nejrůznější „hlouposti“, jak to má ve správné klaunerii být, a plné divadlo DISK dodalo studentům tolik potřebnou odezvu smíchu.

Druhé představení neslo také znaky klaunerie, ačkoli bylo výstupem předmětu fyzické divadlo. Co je a není fyzické divadlo, zda je spíše taneční, antropologické, nebo psychologické, pro autory Tak si vyber!? nebylo zas tak podstatné. Vzali si z něj prvek, důležitý pro každého mima, tanečníka nebo „fyzického“ herce, totiž pohybovou přesnost a citlivost. Ta byla na vysoké úrovni a odrážela fakt, že protagonistky Zdenka Josefi a Eliška Kasprzyk jsou již studentkami čtvrtého ročníku zmíněné katedry. K náplni je třeba říct, že šlo znovu spíše o etudové výstupy, které byly sympaticky propojeny přiznanou šatnou v zadním plánu jeviště. Performerky tak střídaly civilní, mírně parodovanou polohu v „zákulisí“ s vysoce (pohybově i herecky) stylizovaným projevem při samotných číslech. Ta obsáhla servírku zoufale hledající partnera, přihlouplého (ovšem výrazově velmi upřímného) houslistu, pavoučí ženu nebo extatický prožitek z úplňku. Inscenace zahrnula i akrobacii na zavěšené šále či hrazdě, která zde byla naprosto namístě, což je spíše výjimkou v obecném trendu zapojovat závěsnou akrobacii do různých představení bez dostatečné virtuozity nebo dramaturgického záměru. Scénky měly navíc skvěle nastavenou poetiku – mezi zlehčením a myšlenkovou hloubkou, stylizací a civilním herectvím byla tenká hranice, a mohli jsme si tak vybrat, zda budeme spíše baveni, nebo se spíše zamyslíme. Nakonec však došlo určitě k obojímu a na etudovou inscenaci jde o výjimečný výsledek.

Poslední ze zmíněných večerů byl výsledkem práce prvního a druhého ročníku a jmenoval se symbolicky Ňáká pantomima s evidentním odkazem k místu konání, kavárně Ňáký kafe. Mimové předvedli celkem deset etud, většinou na klasická témata, s odkazy na Marcela Marceaua, Étienna Decrouxe či Borise Hybnera. Zejména výstupy inspirované hybnerovskou poetikou, Vlak a Chirurg, byly velmi komické a zdárné. Na dobré technické úrovni byl i Marceauův Tribunál či Šaman ve stylu tělesného mimu. Přestože však první ročník dobře zvládl formu, byl přece jen vidět rozdíl v autorském přístupu, který do čísel vložili „druháci“. Etuda Kapka Zuzany Drábové a zejména závěrečný Bang Michaely Staré ukázaly, že i s klasickou technikou lze v pantomimě dosáhnout inovace. Absurdní téma souboje s kapkou a pestré hudební a kostýmní zpracování pospolu vytvořily zábavný a stylově zajímavý tvar, Bang pak sice zpracovával banální příběh zastřelení nenáviděného manžela a následné uvěznění rebelské dívky, ale propojení se street dance, precizní spolupráce s hudbou a skvělé herecké i rytmické střihy udělaly z banální pantomimické etudky inovativní dílo, přesně takové, jaké obor ke své obrodě potřebuje.

Každý večer tak přinesl vlastní pojetí pantomimy i komiky, celkově se v nich však plně projevila mladá pohybová energie i inovativní prvky a protagonisté tím prokázali, že mají na to být v pohybovém divadle výjimečnou generací.  

Psáno z premiér 20. května v divadle DISK (Věc), 21. května v Klubu Mlejn (Tak si vyber!?) a 31. května 2016 v kavárně Ňáký kafe (Ňáká pantomima).  

Klauzurní večery KP HAMU

Věc
Koncept: 2. ročník
Režie: Števo Capko
Cirkusové techniky: Antonín Wolf
Kostýmy: Síma Drábová
Scénické objekty: Pavla Nazarská  

Tak si vyber!?
Koncept: 4. ročník
Režie: Roman Horák
Dramaturgie: Martin Falář
Vzdušná akrobacie: Eliška Brtnická
Scéna: Prokop Vondruška 
Kostýmy: Jitka Pospíšilová  

Ňáká pantomima
Koncept: 1. a 2. ročník
Pedagogické vedení: Radim Vizváry