Paní Olga žije sama ve svém prodejním kiosku na rušné ulici, kde prodává noviny, časopisy, občerstvení a nejrůznější pochutiny. Má ráda své zákazníky a zná jejich radosti i trápení, ovšem vlastní osobní život nemá. Má však sny, touží cestovat a objevovat. Jednoho dne se dá stánek i s Olgou uvnitř do pohybu a zmizí. Putuje ulicemi až do řeky, moře a oceánu, až se hrdinka ocitne na jednom z vysněných míst, na krásném tropickém ostrově, který znala dosud pouze z fotografií cestovatelských časopisů. Příběh vyprávějí v těsném kontaktu s diváky čtyři herci prostřednictvím pohybu, tance i slov.
Představení do děje zapojuje především děti, ale ani jejich doprovod nesedí v klidu v hledišti. Žádné hlediště totiž není. Dobrodružství kiosku a jeho obyvatelky si vystačí pouze s jevištěm, které je navíc od zbytku velkého sálu odděleno zataženou oponou. Nepřipadáte si vůbec jako v divadle, ale jako byste byli součástí manéže.
Hravý je již začátek, kdy se protagonisté objeví v rušném foyer a představí hlavní hrdinku příběhu a její kiosek. Diváky pak pozvou rovnou na jeviště, kam mohou vklouznout i po skluzavce, a následně je usadí na zem okolo scény. Nejprve jste seznámeni s rušnými ulicemi, na kterých stánek stojí. Před vašima očima aktéři proměňují scénu v ulici plnou překážek a úskalí. Tančí, skáčou a dlaněmi i bosýma nohama vypleskávají o zem rytmus rušné ulice.
Děti to nadšeně sledují a je vidět, že je skotačení strhává. Netrvá dlouho a herci vyzývají nedočkavé děti ke zdolávání výzev ulice s nimi. Hlavní rekvizitou je přitom lepicí páska, kterou herci za pomoci dětí lepí na zem v podobě nejrůznějších přechodů, kaluží a jiných nástrah. To celé dokresluje velmi příjemná hudba a různé zvuky. Aktivní účast diváků se po celé představení střídá s úseky, kdy pouze poslouchají a dívají se. To přichází přirozeně a v souladu s příběhem.
V jednu chvíli se všichni účastníci ocitnou stísněni v imaginárním kiosku, jindy jsou tanečními kroky provázeni herci na místa, odkud mají sledovat děj. Velmi povedená, fantazii podněcující je scéna, kdy hlavní hrdinka pluje v moři. Diváci ji sledují jakoby zpod hladiny a vidí také různé mořské živočichy, dokonce i ponorku. To vše za použití několika jednoduchých rekvizit včetně na hrazdách zavěšených pásků, vlnících se jako neklidná hladina moře, to vše opět doplněno světelným designem. Příběh končí šťastně na rajské pláži, kam jsou děti opět pozvány. Pomáhají z barevných kostek znovu postavit vlnami z moře vyplavený stánek a z radosti si před ním pak všichni společně zazpívají.
Projev herců je nenucený a působí velmi přirozeně a vyrovnaně. Jejich pohybový výkon je obdivuhodný, zvláště s ohledem k pohybu dětí po scéně, což vyžaduje jistou míru improvizace. K vidění jsou také téměř akrobatické kousky, všechny pohyby souzní s mluveným slovem, jsou srozumitelné a někdy i vtipné, stejně jako veselé kostýmy.
Představení trvá zhruba hodinu a po jeho skončení mají děti možnost si pohrát s rekvizitami. Ve Vzletu jsem byla v doprovodu svého 3,5letého, velmi aktivního syna. Překvapilo mne, jak napjatě příběh od začátku poslouchal a pozoroval a jak vnímavě se zapojil do chodu představení. Jonáš byl nadšený a ještě po pár dnech o představení občas mluví. A také ostatní děti vypadaly zaujatě. Představení je správně doporučováno pro diváky od tří let, kteří si ho do věku šesti, sedmi nejvíce vychutnají. Přítomné mladší děti herce totiž příliš nevnímaly, nerozuměly příběhu, a tak jeho hladký průběh narušovaly.
Psáno z pražské premiéry 17. prosince 2023 v 16 hodin, Vzlet.
Anete Melece: Kiosek
Koncept a režie: Barbora Látalová, Zden Brungot Svíteková
Dramaturgie: Jiří Hajdyla
Scénografie a kostýmy: Lenka Jabůrková
Hudba: Ridina Ahmedová, Petr Tichý
Hrají: Anna Hřebíčková, Táňa Hlostová, Matěj Záhořík, David Tchelidze j.h.
Technika: Jan Laichman, Milan Brauner
Výroba: Adam Strach, Lenka Jabůrková a technika Divadla Polárka
Výroba kostýmů: Lenka Jabůrková, Kateřina Doleželová, Gabriela Budíková
Produkce OSTRUŽINA: Lucia Račková
Produkce Divadla Polárka: Martin Foretník
Premiéra 25. listopadu 2023, Brno, Divadlo Polárka.
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?