Kauza Kafka – Pražský potlesk pro Egerháziho

Nečekaně osvěžujícím zážitkem bylo hostování jihočeského baletu ve Stavovském divadle s inscenací Kauza Kafka. Troufám si říct, že Praha už dlouho neviděla tak kompaktní choreografické dílo, které by dokázalo potěšit zrak i sluch a zároveň přimělo mozkové buňky k zamyšlení se nad nadčasovými společenskými otázkami. Attila Egerházi nám ukázal Kafku jako jednoho z nás, nešťastnou loutku svázanou nitkami doby, bojující s okolním světem i sebou samým. Kafka pak odhalil Egerháziho jako vnímavého umělce, schopného předat rozměrné filozofické ideje divákovi prostými a čitelnými prostředky tanečního divadla (Taneční aktuality uveřejnily recenzi na Kauzu Kafka po její premiéře v Českých Budějovicích v roce 2013, více na: http://www.tanecniaktuality.cz/kdyz-franz-kafka-tanci/)

25. 1. 2016 recenze

Soubor baletu Jihočeského divadla v inscenaci Kauza Kafka, Foto: Michal Siroň

Autor Lucie Hayashi

Jednoduchá scéna tří stěn posuvných skleněných dveří skvěle navozuje atmosféru dobrovolného uvěznění – neosobního prostoru kanceláře či nemocnice, v němž se hromadí úkoly, problémy i úzkosti. Jeho stěny jsou dosti silné na to, dovést jedince k bezmoci, neposkytují však žádnou ochranu před okolním světem, žádné soukromí. Kafka z něj přes mnohé snahy nikdy neunikne, nezbývá mu než se s těmi, kdo do jeho života, zváni i nezváni, vniknou, vypořádat, nebo zavřít oči a schoulit se do své postupující deprese. Ať je to společnost, dorážející úředníci, posmívající se klauni, svůdné, zraněné, milující i osamělé ženy, přísný otec či nekompromisní soudce, čtenáři, novináři, lékaři i studenti, a nakonec i vlastní alter ego v podobě malé loutky.

Výmluvná hudba, efektní světla, prosté, ale nápadité kostýmy adekvátně dotvářejí celkovou koncepci. Dramaturgie inscenace se drží několika záchytných momentů Kafkova života, do něhož se stále více vtírají také postavy z jeho děl. Čím více znáte Kafku, tím je obraz na scéně plastičtější, pro porozumění emocí na jevišti však není třeba rozsáhlých literárních znalostí ani libreta. Zde promlouvá tanec. Všechny kroky i gesta jsou přesvědčivé, srozumitelné, přesto jim nechybí nápaditost i elegance. Čitelná choreografie bez zbytečných skrupulí či příkras plynule vypráví dojemný příběh nemocné lidské duše, který tolik připomíná svět kolem nás a vzbuzuje empatii.

Obrovský díl zásluh na tom ale mají zapálení vypravěči příběhu, tanečníci baletu Jihočeského divadla. Energie, nasazení i taneční vyspělost, s jakou se Praze představili, vyvolala v hledišti patřičný respekt. Viktor Svidró byl v roli Kafky přesvědčivý, vášnivý i křehký, Mladá dívka (Cristina Porres Mormeneo) krásná i proradná, Vyšetřovatelé (Zdeněk Mládek, Kairi Hayashida) i Úředníci (Carlos Roncero Montes, István Varga) nesmlouvavě drzí, až smutně reální a věrohodní. Drobné nepřesnosti sborových unison zastínila energie čišící z tančícího davu. Je vidět, že Egerházi svůj soubor dobře zná, inscenace jako by všem padla na míru. Balet Jihočeského divadla se možná nemůže pyšnit řadou stejně vysokých labutí, je ale souborem silných individualit, které umějí a chtějí hrát v týmu se stoprocentním nasazením. V neděli 17. ledna 2016 tančili, až mrazilo.

Psáno z představení 17. ledna 2016, Stavovské divadlo, Praha.

Kauza Kafka

Námět, režie a choreografie: Attila Egerházi
Hudba: Arvo Pärt – Summa for Strings, Henryk Górecki – Concerto for Harpsichord and String Orchestra, Alfred Schnittke – Concerto Grosso No. 1, Concerto for Oboe and Harp, Concerto for Piano and Strings
Scéna a světelný design: Loes Schakenbos
Kostýmy: Bregje van Balen
Světová premiéra: 26. října 2013 v Landestheater Niederbayern, Passau
Česká premiéra: 22. listopadu 2013 v Jihočeském divadle, České Budějovice