IN C – Sasha Waltz ukazuje, jak pracovat s minimalismem v tanci

IN C. Foto: Jo Glinka.

Autor Clara Zanga

Experiment je z velké části inspirován Rileyho strukturou skladby IN C. Stejně jako se kompozice skládá z 53 menších částí, sestává dílo Sashy Waltz z 53 kratších choreografických figur. Ty mohou být opakovány v libovolném počtu – mnohokrát i téměř vůbec. Musí být pouze dodrženo pořadí, v jakém jdou za sebou.

Jak je tomu zvykem u minimalistické hudby, choreografie má ze začátku přehlednou strukturu a pohyby tanečníků jsou taktéž jednoduché. Často se jedná o velké okrouhlé pohyby rukou a na ně plynule navazující změny směrů či jednoduché přešlapování nohou.

Každý z asi desítky tanečníků je oděn do jiné pastelové barvy, některé odstíny se na scéně opakují dvakrát. Toto výrazné odlišení dodává performerům punc individuality, krom toho, že jsou do jisté míry tvůrci své vlastní choreografie. Barevná diferenciace pomáhá zapamatovat si jednotlivé tanečníky jako osobnosti se specifickým pohybovým stylem. Jedna tanečnice vyniká živou energií a precizností, její kolega se uvolněným až rozevlátým stylem drží předepsaných kroků jen jakoby rámcově. Další tanečnici charakterizuje jemná, zralá ženskost.

Taktéž scénu rámují jen pastelové barvy střídající se na projekčním plátně za účinkujícími. Ve střídání barev nenacházím hlubší smysl nežli estetický a jediným výraznějším konceptem, který drží dílo pohromadě, je obdobné stmívání scény na začátku a v závěru, kdy pod ostře rudým světlem zůstávají z tanečníků jen tmavé siluety.

Stejně jako skladba IN C z roku 1964, považovaná za první minimalistický kus vůbec, i choreografie se postupně rozrůzňuje. Platí to také ke vztahu tanečníků k sobě samým. Scéna je postupně méně uspořádaná, každý tancuje jakoby sám za sebe a sám pro sebe, ale těla se čím dál více míhají, jako by tvořila jeden živý organismus. Ke zvýraznění tohoto efektu užívají kameramani záběrů z ptačí perspektivy, které střídají ty běžné.

Dvojice nebo trojice se někdy spontánně synchronizují. Další principy, se kterými Sasha Waltz pracuje, jsou změna dynamiky, přepady, z jednoduchých okrouhlých pohybů paží postupně vznikají i gesta, jež v sobě potenciálně nesou určitý význam. 

Asi hodinová choreografie je fyzicky velice náročná. Není v ní prostor pro momenty, kdy by si některý z tanečníků odpočinul. To se u některých postupně projevuje i na pohybové kvalitě, respektive na energii, kterou jsou do představení schopni dávat. Na druhou stranu to dodává výkonům příchuť opravdovosti, zvlášť když živý přenos umožňuje mimořádně detailní záběry propocených nátělníků a urputných výrazů ve tvářích.

Postupně se únava tanečníků reflektuje i v choreografii samotné. Aktivní zůstávají jen někteří, jiní si lehají na zem, vyčerpání působí syrově. Dalo by se říci, že všech 53 figur se opakovalo do absolutního vyčerpání choreografie, tanečníka i diváka.

Inscenace IN C uskupení Sasha Waltz & Guest je velmi povedeným pokusem o implementaci principů minimalistické hudby do tance. Jedná se o optimistickou a do jisté míry i – bez pejorativního podtextu – nenáročnou podívanou, která dává vyniknout nejen pohybové jakosti jednotlivých členů souboru, ale i jejich jevištnímu charismatu. Bezstarostný tón představení dodává Rileyho optimistická hudba a pastelové barvy kostýmů a projekce.

Inspirativní je přístup tělesa, které v době téměř globální stagnace kultury odehrálo premiéru experimentu. Je tedy evidentní, že i nastalé bezčasí využívá tvořivě a hledá možnosti, nikoliv překážky. Ostatně kdy jindy v historii jsme měli možnost sledovat divadelní premiéru z různých koutů světa zároveň?

Psáno z živě vysílané premiéry 6. března 2021. Dílo je možno zhlédnout zde až do 5. dubna 2021.

IN C
Koncept a choreografie: Sasha Waltz
Režie: Sasha Waltz, Jochen Sandig
Hudba: Terry Riley
Tanec a choreografie: Davide Di Pretoro, Edivaldo Ernesto, Melissa Figueiredo Santos Silva, Hwanhee Hwang, Annapaola Leso, Michal Mualem, Zaratiana Randrianantenaina, Aladino Rivera Blanca, Orlando Rodriguez a Joel Suárez Gómez
Kostým: Jasmin Lepore
Light design: Olaf Danilsen
Premiéra: 6. 3. 2021 (online)