Večer uvedli dva mladí moderátoři – studenti konzervatoře Taneční centrum Praha Kristýna Kronovetrová a Michal Vach. Krátce představili festival Mezinárodní týden tance, nastínili divákům, na co se mohou na happeningu těšit, a pozvali je i na další akce festivalu, například na představení Nulová gravitace a Podivín ve Stavovském divadle, anebo na setkání na piazzetě Národního divadla.
Taneční školy pod jednou střechou
Poté jeviště divadla potemnělo a začala první část večera, během které se představili studenti tanečních konzervatoří v osmi různých choreografiích. Prvními byli studenti Janáčkovy konzervatoře a gymnázia v Ostravě. Choreografie nazvané Stay High se ujala Kristýna Slezáková, která použila známý hit Chandelier australské zpěvačky Siy. Slavný zejména kvůli klipu, kde vystupuje mladá tanečnice Maddie Zieglerová. Trojice ostravských tanečnic a jeden tanečník předvedli náročnou moderní variaci ve svižném tempu písně a divák, který zná zmiňovaný klip, nalezl v choreografii nejeden stejný prvek. Tanečníci byli na závěr odměněni nadšeným potleskem publika, které se skládalo zejména z profesorů a studentů tanečních škol.
Posléze vystoupil na jeviště student Taneční konzervatoře Brno Josef Koutný a předvedl choreografii Vladimíry Kartousové nazvanou La mémorie et la mer. Publikum se mohlo zaposlouchat do krásného hlasu zpěváka Léa Ferréa, který doplňovaly ladné pohyby mladého tanečníka.
Klidnou melodii vystřídala moderní hudba finské zpěvačky Tarji Turunen, na niž pět tanečnic a tři tanečníci z Baletu Praha Junior předvedli choreografii Aleše Hanzlíka Očista. Využití bílých masek, které měli tanečníci, jinak černě oděni, upevněné na temeni hlavy a nápadité kreace se židlemi si vysloužily jeden z největších potlesků večera.
Bohemia Balet – Taneční konzervatoř hl. m. Praha uvedl v podání čtyř tanečnic a tří tanečníků choreografii Bérangère Andreo nazvanou Klavírní koncert. Tato část se nejvíce blížila klasickému tanci, i když doplněnému řadou moderních prvků. Na jevišti se tanečníci střídali v hromadných částech choreografie i v krátkých pas de deux, které se vzájemně prolínaly a patřily k nejsilnějším momentům.
Krátké vystoupení nazvané Watina Leony Kubešové předvedli studenti Pražské taneční konzervatoře a střední odborné školy. Tato choreografie byla pojmenována podle stejnojmenné písně zpěváka Andyho Palacia a byla jakousi hrou s bohatými hudebními rytmy.
Emotivní pas de deux
Nejvíce emotivního prožitku se mohl divák dočkat v jednotlivých pas de deux, a to zejména v podání studentů brněnské konzervatoře. Vystoupení nazvané Back to you od choreografa a sólisty baletu ND Brno Jana Fouska zvládli mladí tanečníci nejen po pohybové stránce, ale také výrazově. Oba, Kristýna Kmentová i Dan Sýkora, oblečeni do tmavých šatů, dokázali na prázdné scéně zachytit složité situace vztahu muže a ženy. Základní emocí choreografie je podle autora touha, která je jako oheň – dobrý sluha, ale zlý pán.
Také mladý pár studentů z ostravské konzervatoře Barbora Onderková a Jakub Sotorník předvedl v choreografii nazvané aSH,y? zajímavý moderní duet. Sice méně závažný než předchozí, ale stejně tak procítěný. Choreograf a student tance na ostravské konzervatoři Jakub Sotorník se prý rád nechává při své práci inspirovat kulturou 21. století a v budoucnu by se rád věnoval problémům dnešní mladé generace, jak uvedl v publikaci vydané k happeningu.
První půlku večera zakončila čtveřice žen z Tanečního divadla Bralen, které letos oslavilo 40. výročí. Právě choreografie nazvaná Moje sestry měla premiéru 1. března 2015 ve Stavovském divadle v Praze v rámci oslav tohoto jubilea. Vytvořil ji americký tanečník, pedagog a choreograf Joe Alegado. Tanečnice v pohodlných tureckých kalhotách se pomalými, prodýchanými pohyby přesouvaly do různých formací, doprovázených meditační hudbou Tasabasaba i déle trvajícím tichem, které publikum značně překvapilo.
Náročné choreografie podtržené výrazem
Po krátké pauze se diváci mohli těšit na půlhodinku, kterou si spravedlivě rozdělily Bohemia Balet s Baletem Praha Junior – Tanečním centrem Praha. Choreografii nazvanou Vnuknutí předvedl v podání osmi tanečnic a tří tanečníků Bohemia Balet – Taneční konzervatoř hl. m. Prahy. U zadního horizontu byla natažena průhledná igelitová plachta, skrze kterou se tanečníci v úvodu vystoupení postupně prodrali. Dynamickou moderní choreografii společně vytvořili sólista baletu ND Ondřej Vinklát a tanečník a choreograf Štěpán Pechar. Toto duo již společně vytvořilo několik choreografií, kterými vzbudilo zájem odborné i divácké veřejnosti. Hlavním tématem Vnuknutí byl člověk a jeho úloha ve společnosti. Celé vystoupení doprovázené soudobou klasickou hudbou německého skladatele Maxe Richtera a Hauschky vygradovalo až v legendární monolog Charlieho Chaplina z filmu Diktátor. Tanečníci ho nejen unisono v angličtině odříkali, ale podpořili ho i stylizovanými gesty, kterými přesně podtrhli sílu jednotlivých slov. Toto vystoupení se právem dočkalo obrovského potlesku.
Slavnostní happening tanečních konzervatoří zakončili členové Baletu Praha Junior – Tanečního centra Praha choreografií belgického tanečníka Samuela Delvauxe nazvanou Finding Hopes. Tentokrát se hudební koláž složená z různých moderních melodií střídala s klasickou hudbou Johanna Sebastiana Bacha. Početná skupina tanečníků a tanečnic musela pohybově i herecky zvládnout náročnou moderní variaci. Barokní hudba se postupně vytrácela v moderních melodiích a s tím se měnila i nálada celé choreografie. Tanečníci prošli od ladnosti jednotlivých pohybů až po nepříjemně tísnivou deformaci zakončenou příjemným uvolněním a pohybovým sjednocením.
Přestože je stále těžší vychovat taneční profesionály, večer v Divadle Komedie ukázal, že mezi nastupující generací mladých tanečníků je jich stále dost.
Psáno z představení 23. dubna 2015, Divadlo Komedie.
Mezinárodní týdny tance 2015
Happening tanečních konzervatoří
Divadlo Komedie, 23. dubna 2015
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?