Festival Za dveřmi – Letní Praha v pulzu pouličního umění

C’est La... Wheel! Foto: Anna Šolcová.

Autor Josef Bartoš

Program lákal na poněkud grandiózní opening. Kolektiv českých souborů (AirGym Art Company, Sunriders, V.O.S.A. Theatre a Long Vehicle Circus) připravil inscenaci K nebi, která se odehrála na Staroměstském náměstí. Mezi turisty s fotoaparáty a selfie tyčemi se tak najednou vynořilo hejno létajících ptáků, tanečnice a akrobaté na chůdách. Jejich průvod vedl přímo do středu náměstí, kde se odehrál krátký výstup – interakce tanečnice s hejnem. Vizuálně poutavá podívaná snadno zaujala kolemjdoucí a na vnímání byla náročná přiměřeně svému kontextu. Když jsem však pozoroval ptáky připevněné na tyčích, jejich ladný let, symbol migrace a volnosti mi připomínaly tragický válečný konflikt na Ukrajině. Vzpomněl jsem si na všechny ty, kteří museli opustit své domovy a stejně jako ono hejno ptáků emigrovat do cizí země… tato inscenace mohla fungovat i jako pomyslné vzdání holdu jejich odvaze. Po krátkém výstupu průvod navedl zraky přítomných na orloj, na kterém byli zavěšeni akrobaté. Na hudební doprovod prováděli různé otočky a vruty, jednalo se tedy o efektní podívanou, jelikož lidé žasli už jenom nad výškou, ve které se akrobaté nacházeli. U fotogenického pozlátka ale také zůstalo…

Jeden z vrcholů festivalu nepochybně představovalo uvedení Cha Cha Chabelita francouzského souboru Vous Revoir. Pět vzdušných akrobatek v rozměrné ocelové konstrukci na kruzích prozkoumávalo téma ženství, sesterství a vzájemné soudržnosti. Jejich projekt zároveň bojoval proti zažitým představám o vzdušné akrobacii, a dokonce sliboval její desexualizaci. Cha Cha Chabelita se nacházelo v absolutním kontrapunktu k líbivosti a uhlazenosti velkých novocirkusových produkcí (tedy svým způsobem i k divácky podbízivému K nebi). Jejich akrobacie působila záměrně nedbale, ledabyle, drsně a dojmem neobroušených hran a záhybů, nedopnutých kolen, nártů nebo loktů. Pod tímto charakterem se ale skrývala precizní technika a naprosté zkrocení jejich profesních nástrojů, tedy těl i vzdušných kruhů, což dokazovaly neuvěřitelnou hravostí a vynalézavostí různých situačních výjevů. Na první pohled dílo netvořilo ucelený dramaturgický oblouk, působilo spíše jako ledabyle poskládaný puzzle, jehož obrysy se pomalu vyjevovaly, až postupně secvakly do příjemně působícího, kompaktního celku. Nedokážu říci, zda se podařilo souboru Vous Revoir desexualizovat jejich profesi. Síla Cha Cha Chabelita totiž tkvěla úplně jinde než ve vznosných a dobře znějících sloganech. Spočívala v jednoduchosti, poutavé všednosti a obyčejné každodennosti, skrze kterou se umělkyně dokázaly přiblížit běžnému člověku.

V programu festivalu dominovala zejména česká a slovenská uskupení pouličního divadla a nového cirkusu. Mezi nimi například uskupení V.O.S.A Theatre, které uvedlo hned několik inscenací. V C’est La... Wheel! použili obrovské, několik metrů vysoké kolo (v novocirkusové profesi se této technice říká german wheel, avšak bývá použit v mnohonásobně menší verzi, většinou pro jednoho performera), v němž rozvíjeli Nikol Šneiderová a Jonáš Janků milostný příběh. Ten dal vyniknout hned několika momentům párové akrobacie a zejména různorodé manipulaci s obrovským kolem, která často budila u diváků, nutno dodat zaslouženě, obdiv. Uskupení Holektiv představilo inscenaci Lekce špičkování. Oblíbená ženská skupina, která čerpá svou techniku především z párové akrobacie, kontorsionistiky, ale i tance, se zde zaměřila na tvrdý trénink profesionálních tanečníků klasického baletu. Komické scény baletní mistryně, která se snažila učit neposednou žačku, se prolínaly s obdivuhodnými a náročnými akrobatickými prvky. Vrchol představoval moment, kdy si vzala Eva Stará Karolínu Křížkovou na svá ramena a nejenomže s ní na ramenou tančila, ale dokonce vystoupala i na relevé v baletních střevících.

Dějištěm festivalového programu bylo i Mariánské náměstí před Novou radnicí, kde se odehrály například inscenace Ztráty a nálezy skupiny FysioART nebo Balatón 1982 v koprodukci umělců zemí visegrádské čtyřky. Obě inscenace těžily z bohaté situační komiky, ačkoliv se ve svém charakteru značně lišily. Balatón 1982 vyprávěl o dovolenkových výletech k maďarskému symbolu odpočinku, projev performerů se vyznačoval jistou opulentností a přehnaným, parodizujícím herectvím. Ztráty a nálezy oproti tomu působily méně okázale, ať už v barevném ladění scény a kostýmů, ale také druhem herectví i použitím obličejových masek, které vyjadřovaly zasmušilé výrazy zaměstnankyň tohoto oddělení.

Festival Za dveřmi dokázal vytvořit na pražském Výstavišti příjemně uvolněnou atmosféru a nabídnout program pro všechny věkové skupiny, ať už se jednalo o představení a workshopy různých novocirkusových technik oblíbené napříč věkovými skupinami, nebo večerní koncerty pod hlavním stanem určené spíše dospělým. Navíc prostor festivalovému zázemí velmi slušel, což jistě přidalo na celkovém zážitku. Za dveřmi tak každoročně přispívá k letní kulturní nabídce hlavního města a jako takový se stal neoddělitelnou součástí pražského léta.

Psáno z festivalu Za dveřmi ve dnech 13.–19. července 2022, Praha.

Za dveřmi 2022

K nebi
Autorský kolektiv: AirGym Art Company, Sunriders, V.O.S.A. Theatre a Long Vehicle Circus

Cha Cha Chabelita
Tvorba, interpretace: Vous Revoir – Carla Mendoza, Aurora Dini, Gal Zdafee, Gentiane Garin, Noémi Devaux

C’est La... Wheel!
Režie: Štěpán Benyovszky
Hrají: Nikol Šneiderová, Jonáš Janků
Hudba: David Pravda
Kostýmy: Erika Čičmanová

Lekce špičkování
Koncept, interpretace: Karolína Křížková, Eva Stará
Režie/dramaturgie: Václav Jelínek
Hudba: Julie Lupačová
Kostýmy: Jarmila Enochová
Produkce: Andrea Vykysalá

Ztráty a nálezy
Autor: Hana Strejčková
Hrají: Barbora Ješutová, Hana Strejčková
Hudba a zvuk: Michal Müller

Balatón 1982
Režie: Adrián Schvarzstein
Hudba: Pavol Hubinák
Kostýmy: Petra Vlachynská
Účinkují: Adriána Pešinová / Jarka Sýkorová, Jan Šprynar / Mirek Sýkora