Viktória Dányi, Csaba Molnár, Zsófia Tamara Vadas.
Viktória Dányi, Csaba Molnár a Tamara Zsófia Vadas se znají již ze svých studií, mají si tudíž co říci. Svou kompozici o vztazích a lásce, veselém provokování, hravé a někdy i nepříjemné manipulaci vytvářeli nejdříve společnou improvizací. Každý přináší svůj nápad a má nějakou vizi, které se protínají, až nakonec nacházejí společné body a výchozí situace pro scénář. Od začátku chtěli živou hudbu. Pozvali proto známé hudebníky – kromě kytaristy Ádáma Czitroma i skvělého bubeníka a violistu Árona Portelekiho.
V úvodu hraje viola a kytara na motivy barokní hudby a tanečníci se etablují v prostoru, v radostně laděném prolínání se tak trochu oťukávají. Poté začínají rozehrávat situace ve dvojicích, jedna dívka si pohrává a tančí s bubeníkem, kterému během jeho hry rozebere všech šest dílčích bicích nástrojů. Sestaví je do jedné řady a kolem bubnů a přes ně komunikují i střídavě na ně hrají, což je velmi vtipná scéna.
Dále se paralelně začíná rozvíjet dramatická akce, ve které muž manipuluje s dívkou. Začíná izolovanými částmi těla – hlavou, rameny, hrudníkem, pažemi. Jde o dost zajímavý pohybový i dechový princip. Žena mluví, chce říci partnerovi, že nemá čas, že se musí připravit… zřejmě chce jít do práce. Muž jí do té míry tiskne a mačká zezadu její hrudník, že žena v pozici loutky velmi trhaně, přerývaně tančí a mluví, podle toho, jak je dech omezován. Situace graduje až do agresivnější fáze smýkání a tahání.
V další scéně jsou dvě dívky, připravují se k dalšímu, dechově náročnému, tanečnímu duetu. Dech, jeho dynamika a síla vytvářejí rytmy ke krokovým i skokovým variacím i lehce akrobatickým prvkům, které však běží v gradujícím tempu.
Přichází tanečník, který přebírá roli pedagoga, trenéra. Zadává dívkám skokové allegro, ve vášnivém nasazení a posedlosti je donutí, že se vysvléknou do půli těla. V malých i velkých skocích, výpadech i točkách volí variace, aby jejich „ňadérka“ čím dál víc poskakovala. Scéna je úsměvná a vtipná. Jedna dívka zůstává, možná je zadumaná, možná nejistá. Vzadu se objeví na textilu jako na plakátě namalovaná velká hlava vlka. Vlk ji sežere – tedy dívka je pohlcena do zrubu šedé látky a vytvoří jakoby vycpané zvířecí tělo. Z něho se nečekaně vyloupne nahý mladík. Vyloví flétničku a hraje, vypadá jako Pan nebo Faun. Humorné scény jsou vtipné a vkusné zároveň. Všichni se skvěle hýbou, mají jiskru a krásnou energii. A možná, že kariéru před sebou! Opravdu předvedli nápadité pohybové divadlo.
Psáno z představení 7. června 2015, divadlo Ponec, festival Tanec Praha.
Dányi - Molnár - Vadas: Skin me
Choreografie a interpretace: Viktória Dányi, Csaba Molnár, Tamara Zsófia Vadas
Hudba: Ádám Czitrom (kytara), Áron Porteleki (viola, bicí)
Scéna: Tóbiás Terebessy
Kostýmy: ARTISTA
Světla: Kata Dézsi
Produkce: SÍN Culture Centre, Budapest
Premiéra: 11. dubna 2013 (TRAFÓ, Budapest)
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?