Entropy #251, Svěcení jara – Vůně melounu i nespoutaná energie

Svěcení jara. Foto:Vojtech Brtnický.

Autor Kristina Soukupová

Na konci ledna 2016 uvedl v divadle Ponec své sólo Entropy #251, ve kterém s intenzitou sobě vlastní zkoumá hlubiny „outsiderovství“. Jeho urostlá postava, skrytá do upnutého latexu tělové barvy, se noří do slov napsaných křídou na podlaze. Jaké je být outsiderem? Pulzující hudba nutí osamělou postavu do dynamického pohybu, který rozdírá křídové útržky vět, výkřiky vyhnance v cizím světě. Žádné jiné představení pro mě nebude tak spojené s vůní roztříštěného melounu, který Bartovanec vrhá spolu se svým tělem k zemi, v hlubinném ponoru do otázek vlastní existence. Jeho expresivní výraz je uhrančivý, avšak největší sílu má zklidňující pasáž, ve které se tichým hlasem obrací do publika: „Can you imagine…“ Naléhavý tón tanečníkova melodického hlasu zůstane dlouho v paměti, stejně tak i celé jeho vydařené sólo, ve kterém se outsiderem na moment stává i jeden z diváků.

O tři týdny později premiéruje Bartovanec své pojetí Stravinského Svěcení jara, na kterém pracoval se studenty třetího ročníku konzervatoře Duncan Centre. Je to jakýsi jeho návrat domů a nesmírná šance pro studenty spolupracovat s osobností, která před lety stála na stejné startovní čáře jako dnes oni. Bartovanec akcentuje motiv obětování se, viděno generací dnešních teenagerů. Exprese a intenzita projevu, které od něj známe, zůstávají, nyní však znásobené třinácti těly mladých tanečníků, jejichž entuziasmus se nese na vlně neskutečně silné Stravinského hudby. Je to veliké sousto, ale zároveň obrovská zkušenost, na které mohou studenti dále stavět. Obstávají se ctí, jsou plni nespoutané energie, která prýští až z konečků jejich vlasů, kterými divoce pohazují. Současně jsou ale schopni i kontrolované akce v davových a párových scénách, kterou po nich choreografie žádá. Lépe vyznívají dynamické pasáže než ty klidnější, celkově však jdou mladí tanečníci „na krev“, a to je dobře. Můžeme si jen přát, aby se stejným elánem a intenzitou přistupovali i ke své vlastní tvorbě v budoucnu. Pak se jistě máme na co těšit.  

Psáno z premiér 25. ledna a 17. února 2016, divadla Ponec a Duncan Centre.  

Entropy #251
Choreografie: Jiří Bartovanec
Kostým: Oldřich Anton Vojta a Jiří Bartovanec
Hudba: Damir Bacikin, Iannis Xenakis, Ólafur Arnalds, Nils Frahm, Circuit Splash a Thoas Lindner
Scéna a světla: Michal Horáček
Česká premiéra: 25. ledna 2016  

Svěcení jara
Choreografie: Jiří Bartovanec
Asistentka choreografie: Dora Sulženko Hoštová
Hudba: Igor Stravinskij
Light design: Michal Horáček
Scénografie: Michal Horáček a Jindřich Havlík
Kostýmy: Eva Judová Premiéra: 17. února 2016