Dialogy Nanohach – když chcete víc než jen tanec…

Foto: Linda Průšová.

Takový je i umělecko-vzdělávací projekt Dialogy, který se stal důvodem pro spolupráci skupiny Nanohach a dvou mimopražských neprofesionálních tanečních souborů, vedenou prostřednictvím tvůrčích rozhovorů-setkání během uplynulého roku. Výsledkem je představení se stejnojmenným názvem prezentované v pěti uvedeních v Praze, Pardubicích, Karlových Varech a Plzni. Po pardubické premiéře se druhá repríza uskutečnila v Praze ve Studiu Alta 26. září 2015.

Mladé tanečnice ze ZŠ a ZUŠ Karlovy Vary dlouhodobě formované úspěšnou neprofesionální choreografkou Petrou Blau pracovaly na projektu pod vedením Michala Záhory. Oboustranně nová zkušenost vyústila do choreografie s názvem Okamžik proměn. Práce s devítičlenným dívčím souborem má specifika, která se mohou pro tvůrce stát jak úskalím, tak výhodou, se kterou se za svoji kariéru na profesionální scéně nepotkají zase až tak často. Osobitost interpretek byla výchozí inspirací pro tvůrčí proces, jehož výsledek odpovídal možnostem, se kterými obě strany pracovaly. Vzhledem k věku tanečnic měla choreografie nádech školní práce, na druhou stranu byla vyšperkována detaily působícími mile a křehce, divoce i provokativně stejně jako performerky samotné, což podpořila i hudba Parov Stelara. Pro tvůrčí osobnost Michala Záhory to znamenalo vykročení mimo zajeté koleje dosavadních duetů a sól, a nutno říci, že se s tím vyrovnal velmi profesionálně. A stejně jako by oko diváka jen těžko poznalo rozdíl mezi touto karlovarskou skupinou a žačkami odpovídajícího ročníku některé z tanečních konzervatoří, choreografická práce Michala Záhory by ve srovnání s obdobnou konkurencí (např. výstupy práce hostujících pedagogů a choreografů uměleckých škol) obstála zcela jistě na výbornou.

V druhé části programu se představil soubor NoTA Plzeň, který dlouhodobě funguje pod vedením mezioborově uznávané taneční pedagožky Lenky Jíšové. Dospělé tanečnice různého věku pracovaly v rámci projektu s Martou Trpišovskou a Leou Švejdovou a výsledek procesu byl nazván 100+1 žen. Vzhledem k taneční a výrazové vyspělosti této skupiny si mohly obě spoluautorky choreografie dovolit odvážnější výlet do žánru tanečního divadla. Téma více než samo sebe nenarativně akcentovalo právě interpretační vyzrálost tanečnic. Opravdovost prožitku v jevištní výpovědi pracovala s emocemi i sebeironií, prohloubila individuální charisma protagonistek a ponechala prostor divácké fantazii. Není co dodat.

Nezdá se, že by taková práce měla být pro uskupení Nanohach v jeho rozvoji krokem zpátky, jak se domnívali někteří zástupci odborné veřejnosti při svém loňském hodnocení sylabu projektu. Naopak, je spíše další uměleckou cestou společenského poslání tance jako takového.

Kolikrát jsme svědky toho, že profesionální tvůrce v podobných případech není schopen odhadnout možnosti svých interpretů nebo tvoří bez ohledu na jejich přirozenost a následný neúspěch svádí na jejich malou taneční zkušenost. Jenže skutečné tvůrčí umění dokáže pracovat s materiálem, který má k dispozici, tak, že výsledek je vždy celistvou uměleckou hodnotou navýšenou o sociální a vzdělávací přesah takové činnosti. Často při tiskových konferencích různých festivalů produkční s nadšením lákají své diváky na integrační projekty, kde například využití netanečníků či neherců a jejich určité životní zkušenosti přináší syrovou energii jako uměleckou inspiraci pro tvorbu a zároveň upozorňuje na přehlíženou menšinu či společenský problém. Projekt Dialogy je v tomto opět originální. Upozorňuje totiž na fakt, že zde především v regionech máme na určité (kvalitativně nemalé) úrovni amatérský současný tanec (označovaný termínem „scénický tanec“), který je ovšem současnou pražskou profesionální taneční scénou tak trochu podceňován. Že by to bylo strachem z konkurence?

Dialogy: Okamžik proměn, 100+1 žen
Idea, dramaturgie, produkce: Jan Malík a NANOHACH Choreografie: Marta Trpišovská, Lea Švejdová a Michal Záhora Hudba: Tomáš Procházka a František Nedvěd
Pedagogické vedení: Petra Blau a Lenka Jíšová
Lektoři: Lea Švejdová, Marta Trpišovská, Honza Malík a Michal Záhora
Korepetitoři: Jiří Voběrek, Jana Vörösová, Jaroslav Kořán a Milli Janatková
Autor fotografií: Linda Průšová premiéra: 19. září 2015, Divadlo 29 Pardubice